Přes 500 dní se o ní mluví. Teď je změna exekucí schválena, mnozí experti se ale děsí

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
16. 4. 2021 15:06
Poslanci schválili novelu exekučního řádu, která po 20 letech vnáší jiná pravidla do procesu vymáhání dluhů. Dokument však během putování parlamentem doznal takových změn, že je z něj řada poslanců i odborná veřejnost zděšena. Nyní míří do Senátu. Ten navrhne zřejmě ještě další změny. Co tedy nyní zákon nově obsahuje?
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Libor Fojtík

O nutnosti změn v exekučním řádu se mluví už dlouho, první čtení novely bylo ve sněmovně 6. listopadu 2019. Dnes poslanci ve třetím čtení novelu, která mezitím doznala různých změn, schválili. Řada z nich ale po skončení hlasování uvedla, že je zděšena výsledkem. Někteří uvedli, že nyní doufají, že Senát navrhne důležité změny a o novele se bude ve sněmovně znovu hlasovat. 

Nyní tak novela počítá pouze s menšími změnami. Budou se například zastavovat dlouholeté bezvýsledné exekuce. Předloha zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel bezvýslednou exekuci zastavit. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní tříletou lhůtu a maximální délku exekuce 12 let.

"Nepodařilo se efektivně vyřešit historickou zátěž v podobě milionů nevymahatelných exekucí. Odbřemenění systému bude velmi omezené a s velkým časovým zpožděním několika let," kritizuje současnou podobu Radek Hábl, autor Mapy exekucí.

Podle něj, přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dál.

Na dluhy z minulosti míří dva schválené poslanecké návrhy. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Budou se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát uhradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Novela částečně omezuje zabavování movitých věcí u důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit 1500 až 6000 korun v závislosti na výši příjmu. 

"Díky polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek," vysvětluje Radek Hábl a chválí ještě další drobné změny podobně jako Daniel Hůle z Člověka v tísni. 

"Jsme spokojeni s návrhem milostivého léta, který v případě jednorázového zaplacení dlužné jistiny veřejnoprávnímu věřiteli odpustí dlužníkovi dluhy na příslušenství. Dále problém se starými a nemravnými pohledávkami řeší návrh na ukončení nevymáhaných exekucí do 1500 Kč, který zároveň snižuje náhrady exekutorům - dojde tedy ke zrušeního dluhu, nejen zastavení exekucí," vyjmenovává Hůle. 

Důležité je podle něj také to, že exekutor má povinnost nahrávat veškerou komunikaci jeho a jeho zaměstnanců s dlužníky. Dlužník má také nově nárok na zaslání celého exekučního spisu na datovém nosiči. Nedostupnost informací totiž často znemožňuje efektivní pomoc. 

Radek Hábl i další odborníci spoléhají na Senát, že do novely doplní komplexní odbřemenění systému od milionů nevymahatelných exekucí z minulosti a hlavně zavedení principu teritoriality, který by řešení dluhů posunul dál a zjednodušil. Kdy se ale novela k senátorům dostane, zatím není jasné. 

"Zrušení obchodu s dluhy a zavedení pravidla teritoriality a systému 'jeden dlužník - jeden exekutor‘ je naprostá nutnost. Zjednodušila by se tím komunikace pro věřitele i pro dlužníka. Jediný exekutor bude určovat pořadí splácení dluhů, zaměstnavatelé by měli méně administrativních povinností a tím by se zvýšila i jejich ochota zaměstnávat zadlužené lidi. Zamezilo by se tím, aby zadlužení lidé propadali do šedé ekonomiky, a umožnilo by se jim splácet své dluhy a vracet se k běžnému životu," říká Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblasti Charity Česká republika. 

Podle ní bez nastolení těchto podmínek je velmi obtížné pomáhat zadluženým lidem k návratu do normálního života. "Ti, kdo se dostanou do exekuční mašinérie, nemají za současného stavu mnoho šancí bez pomoci se zorientovat v tom, kolik a kterému exekutorovi dluží, je pro ně obtížné kvůli vysoké administrativní zátěži udržet si či získat zaměstnání. Stávají se tak nekonečným předmětem obchodu s chudými lidmi," doplňuje Iva Kuchyňková.

"Pokud by platila teritorialita - nedalo by se již kšeftovat se zakázkami na vymáhání dluhů," uvedl také Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu.

Na nutnost zavedení teritoriality upozornily také tři desítky podnikatelů, odborníků z různých oborů a zástupců neziskových organizací v dopise stranám ODS a ANO. "Vyzýváme, abyste důkladně zvážil podporu předložených návrhů a podpořil alespoň kompromisní řešení zavádějící princip '1 dlužník - 1 exekutor'," stojí v dopisech.

Mezi podepsanými jsou například bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, podnikatelé Zbyněk Frolík či Ondřej Krátký, sociolog Daniel Prokop, rektorka Mendelovy univerzity a šéfka důchodové komise Danuše Nerudová, ekonomové Štěpán Jurajda či Filip Pertold, zakladatelka sítě mateřských center Rut Kolínská, režisér Vít Klusák či textař Michal Horáček.

Někteří jiní odborníci ale zase před zavedením teritoriality varovali, protože by podle nich došlo ke snížení vymahatelnosti práva věřitelů. 

"Velcí věřitelé by přestali exekučně vymáhat, protože by se jim to v novém systému jednoduše nevyplatilo. Místo toho by se vrátili k modelu vymáhání prostřednictvím inkasních agentur neboli vymahačů. Asi není třeba připomínat, že tento posun je nebezpečný především pro samotné dlužníky. V současnosti, kdy si každý věřitel může exekutora zvolit sám, je tržní prostředí motivuje pracovat co nejefektivněji," uvedl Jan Slanina, legislativní expert České leasingové a finanční asociace (ČLFA).

Přes 700 tisíc Čechů v exekuci

  • Podle údajů Exekutorské komory mělo loni v listopadu exekuci 719 503 lidí.
  • Exekucí bylo 4,33 milionu.
  • Zadlužený musel v průměru splácet bez úroků a poplatků 441 200 korun.
  • Od loňského února se suma zvedla o 69 300 korun.
  • Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie koronaviru zhoršovat.

Exekutorská komora ČR poslala Aktuálně.cz vyjádření, ve kterém označila novelu za plnou chyb, které v praxi přinesou mnoho problémů. "Nyní se připravíme na jednání v Senátu, který do toho ještě může zasáhnout. Nicméně stále platí naše přesvědčení, že nejlepším řešením, by bylo vytvoření zbrusu nového moderního exekučního řádu," uvedla komora. 

Sněmovna přijala některé další drobnější změny, například zákaz zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Na konci minulého roku bylo v Česku vedeno 4,33 milionu exekucí. Průměrná celková částka, kterou zadlužený musel splácet, dosahovala bez úroků 441 200 korun. Vyplynulo to z údajů Exekutorské komory. Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize zhoršovat.

V souvislosti s exekucemi se mluví ještě o takzvaném chráněném účtu pro dlužníky. Zvláštní bankovní účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz. Žádat o něj bude možné od července. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Novým koordinátorem Národní ekonomické rady vlády bude David Havlíček

Novým koordinátorem Národní ekonomické rady vládybude od poloviny února David Havlíček. Novinářům to dnes po jednání řekl současný koordinátor Jan Procházka, který se stane členem bankovní rady České národní banky.

Havlíček už členem Národní ekonomické rady je. Zastává i post poradce předsedy vlády Petra Fialy (ODS) a působí v Exportní garanční a pojišťovací společnosti jako vedoucí finančního úseku a správy pojistných událostí. V těchto funkcích plánuje zůstat i nadále, uvedl Havlíček.

"Na práci pana Procházky se budu snažit maximálně navázat. Myslím si, že spolupráce Národní ekonomické rady a vlády je velmi těsná a chtěl bych v ní pokračovat," řekl Havlíček. Zdůraznil, že role koordinátora je především organizační. "Mým úkolem bude hlavně dávat výstupy pracovních skupin dohromady a prezentovat je na zasedání," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Letecké společnosti v USA zrušily kvůli ledové bouři přes 2200 letů

Letecké společnosti ve středu zrušily ve Spojených státech přes 2200 letů. Několik amerických států od Texasu po Západní Virginii zasáhla ledová bouře. Informovala o tom agentura Reuters. Podle webu FlightAware, který sleduje lety, bylo do šesté hodiny večerní do poledne místního času v New Yorku), zrušeno 2219 mezinárodních a vnitrostátních spojů. Zpožděno bylo 1752 letů.

"Zimní bouře má tento týden dopad na náš provoz, což je příčinou značného počtu zrušených letů," uvedla společnost American Airlines v prohlášení. Dodala, že lety ruší preventivně a informuje o tom cestující.

Americký Úřad pro civilní letectví (FAA) v úterý na twitteru varoval, že cestující mohou v některých oblastech, například ve městech Dallas, Fort Worth a Memphis, očekávat sněhové srážky, které mohou způsobit zpoždění v ketecké dopravě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Úřady by mohly do konce roku digitalizovat vyřizování všech dávek, říká Jurečka

Všechny dávky budou možná lidé moci od příštího roku vyřizovat digitálně. On-line by se neměla dát podat jen žádost, ale elektronický by měl být celý proces. Úřady by si také měly co nejvíc údajů vyměňovat a obstarat samy. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Možnost vyřizovat dávky jako dosud dál zůstane.

"Do konce roku máme ambici, aby všechny dávky byly plně digitalizované. V tento okamžik je to šest dávek," uvedl Jurečka.

Ministerstvo práce léta sklízelo kritiku za stav digitalizace. Elektronicky začaly úřady práce s klienty komunikovat víc až za covidové epidemie, kdy bylo dočasně možné posílat žádosti a ofocené doklady elektronicky. On-line žádaly pak i firmy o příspěvek na mzdy z programu Antivirus. V minulém roce zákon umožnil dokládání elektronických záznamů či kopií dokumentů natrvalo. On-line se dá podat žádost o příspěvek na bydlení, rodičovskou a přídavky na děti. Do výčtu patří i humanitární dávka pro uprchlíky, solidární příspěvek za ubytování běženců a loňský bonus 5 tisíc korun na dítě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy