Malé versus velké farmy. Dotace se mění, je třeba dát hlavy dohromady, míní zemědělci

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
27. 11. 2022 7:39
V rámci nového Strategického plánu společné zemědělské politiky poputuje v následujících letech z evropských fondů do českého zemědělství až 200 miliard korun. Princip rozdělování dotací mezi jednotlivé farmáře se ale změní. O tom, co budou nová pravidla pro tuzemské zemědělství znamenat, diskutovali v podcastu Aktuálně.cz zástupci malých a velkých zemědělských podniků.
Foto: Matej Slávik
Foto: EU

Rozpočet Strategického plánu, který bude čerpat finance ze dvou zemědělských fondů Evropské unie, dosáhne pro období let 2023 až 2027 přibližně osmi miliard eur (v přepočtu asi 200 miliard korun). Hlavní změnou je zavedení podpory ve výši 23 procent na prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků, a to bez ohledu na jejich velikost.

Chystané úpravy na základě požadavků Evropské komise výrazně podpoří menší a střední zemědělce. "My se s rozhodnutím vlády ztotožňujeme. Pro malé farmy to znamená v rámci přímých plateb od roku 2023 přibližně až o dva tisíce korun víc za hektar," uvádí v podcastu Josef Stehlík, člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje menší soukromé farmáře.

Podle zástupce velkých agropodniků ale chystané změny ohrozí soběstačnost Česka v zemědělské produkci a povedou k účelovému rozdělování farem. "Nikdy jsme neříkali, že malé podniky nemají mít vyšší podporu, ale 23 procent je nejvíce v Evropské unii," komentuje v podcastu Jiří Milek, šéf zemědělského koncernu Úsovsko, který obhospodařuje přes 15 tisíc hektarů v Olomouckém kraji.

Podle jeho názoru se nejedná o správné rozhodnutí a schválené změny budou jen odčerpávat finance velkým farmám. "To bude mít důsledky jak na chov dobytka, tak i na pěstování citlivých komodit, jako jsou ovoce a zelenina. Pokud nebudeme držet krok s dotacemi z okolních zemí, tak některé výroby budou zanikat," podotýká Milek.

Precizní zemědělství i zabránění erozi

Strategický plán, který bude po projednání vládou čekat na oficiální schválení Evropskou komisí, se má s ohledem na životní prostředí zaměřit i na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření. Zemědělci budou nově moci získat dotaci, pokud použijí postupy precizního zemědělství, budou také muset dodržovat určité zemědělské postupy na polích silně ohrožených erozí.

Některé požadavky týkající se větší udržitelnosti ale podle hostů podcastu nebude snadné dodržet, aniž by to ohrozilo tuzemskou zemědělskou výrobu. Novým pravidlům vytýkají zejména to, že mnohdy neodpovídají skutečnostem české krajiny a postrádají odbornost.

"Navrhujeme, aby se víc využilo meziplodin, bílkovinných plodin a nektarodárných pásů. To využíváme už dneska," uvádí Milek. "Trochu se z toho stalo politické téma. Mluví do toho lidé, kteří v zemědělství nepracovali, a prosazují kroky bez ohledu na produkci," dodává.

Podle Stehlíka je problém také v tom, že se nová pravidla mnohdy posuzují pohledem jiných států Evropy, který se ale neslučuje se specifiky českého zemědělství. "Optikou úředníka v Holandsku nebo jiných částech Evropy není orba tak důležitá, protože tam mají jiné klimatické podmínky než v Česku. Jsou to dva nesrovnatelné světy," podotýká Stehlík, který hospodaří na rodinném statku ve Zdicích na Berounsku.

Do budoucna je tak podle nich důležité, aby nevládní organizace v oblasti zemědělství spolupracovaly s politickými činiteli na tvorbě nových opatření. "Je potřeba dát hlavy dohromady a udělat dopadové studie. Protože fakt se může stát, že obyčejný chleba bude stát v krátké době 100 korun," zdůrazňuje Milek.

Poslechněte si na platformě SoundCloud podcast s tuzemskými zemědělci, kteří v něm také popisují, jaká další opatření budou do praxe zavádět.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy