Berlín /Od našeho zpravodaje/ - Je to malá, stísněná a přitom naprosto jedinečná laboratoř: bude se vznášet 360 kilometrů nad Zemí. Za pár dnů se má stát součástí Mezinárodní vesmírné stanice ISS a přinejmenším deset roků sloužit evropské i světové vědě.
Laboratoř nese jméno Columbus a patří Evropské kosmické agentuře ESA. S posledními údaji o ní se seznámili účastníci mezinárodní konference o výzkumu vesmíru v Berlíně, kterou pořádala ESA společně s německým kosmickým střediskem DLR.
Stříbrný válec
Třináct tun těžká laboratoř má podobu stříbrného válce o průměru 4,5 metru a dlouhého 6,8 metru. K vesmírné stanici ji vynese americký raketoplán Atlantis, který by měl startovat 6. prosince.
"Je to příležitost, jakou evropská věda ještě neměla," pochvaloval si v Berlíně jeden z ředitelů ESA Daniel Sacotte. Zatím totiž evropští vědci uskutečňovali své experimenty ve stanici ISS na americké nebo ruské technice.
Evropské země v osmdesátých letech 20. století využívaly svou vlastní kosmickou laboratoř, zvanou Spacelab. Ta byla celkem dvaadvacetkrát umístěna na americkém raketoplánu během jeho letu. Experimenty ve vesmíru tak trvaly nejvýše dva týdny. Teď mohou probíhat celé roky.
Data poputují ihned na Zemi
V sedmičlenné posádce raketoplánu budou i dva astronauti zastupující ESA. První z nich, Němec Hans Schlegel, bude hrát klíčovou roli při připevnění laboratoře ke konstrukci vesmírné stanice. Podle plánu při tom dvakrát vystoupí do kosmického prostoru.
Druhý, francouzský astronaut Léopold Eyharts, pak na vesmírné stanici zůstane tři měsíce. Připraví laboratoř k běžnému provozu a zahájí na ní první experimenty. Na práci tam pak budou létat evropští vědci, ale zařízení budou využívat i odborníci z dalších zemí.
Provoz laboratoře Columbus bude organizovat řídicí středisko ESA v Oberpfaffenhofenu poblíž Mnichova. Odsud budou odborníci pomocí videolinek a okamžitých přenosů dat sledovat průběh všech pokusů.
Přístroje i na stropě
Laboratoř postavila německá firma EADS Astrium v Brémách a italská společnost Alcatel Alenia v Turíně.
Je konstruována tak, aby v ní mohli současně pracovat až tři astronauti. A protože ve stavu beztíže (přesněji mikrogravitace) není podstatná prostorová orientace, jsou některé přístroje umístěny i na stropě.
Nyní už laboratoř čeká na svůj let naložena v raketoplánu na floridském mysu Canaveral, kam ji z Evropy dopravil letoun Airbus Beluga.
Výzkum slitin i živých organismů
Columbus nese mimo jiné přístroje, které umožní sledovat proudění kapalin ve stavu beztíže. Tím se vědci víc dozvědí o jejich vlastnostech, které by pak mohli využít třeba pro růst polovodičových krystalů.
Další aparatury dovolí sledovat zdravotní stav astronautů, například ochabování svalů, jejich schopnost udržet rovnováhu a podobně. To proto, aby se dalo lépe posoudit, jak dlouho dokáže lidský organismus zvládnout pobyt v beztíži
Jiná zařízení umožní zkoumat vliv beztíže na tkáňové kultury, ale také na rostliny a malé obratlovce. Měl by se tu vyzkoušet i růst rostlin s uměle pozměněnou genovou výbavou. Vzorky budou posílány ze Země a pak se zase na Zemi vrátí k dalšímu posouzení.
Úkolem astronautů v laboratoři bude rovněž zkoumat chování vodivých a polovodičových slitin při tavení a zpětném tuhnutí.
Experimenty začnou v miniskleníku
Zvenčí budou na laboratoř umístěny přístroje pro sledování slunečního záření či prostory pro uložení biologických vzorků, aby mohly být vystaveny nefiltrovaným slunečním paprskům.
Jiné zvenčí upevněné zařízení má sledovat zemskou atmosféru a vývoj bouřek v ní.
Mezi prvními experimenty, s nimiž začne Léopold Eyharts, bude sledování růstu různých rostlin ze semen v malém skleníku, aby se zjistilo, které ve stavu beztíže porostou nejlépe. Mimo jiné se to může hodit astronautům při dlouhodobém letu na Mars. Růst budou snímat kamery, snímky se budou hned posílat vědcům na Zemi.
Dvacet let příprav
Historie laboratoře Columbus přesně vystihuje stav evropského vesmírného výzkumu. O její výstavbě rozhodlo vedení agentury ESA už v roce 1985. Nedostatek peněz ovšem uskutečnění programu podstatně pozdržel.
Když pak havárie raketoplánu Columbia v roce 2003 a následné zastavení amerických letů do vesmíru oddálily i vynesení laboratoře na vesmírnou stanici, evropští konstruktéři se ani nezlobili. Stejně laboratoř teprve dokončovali.
Až nyní se tedy evropská věda dočká.
| Čtěte také: Konference ukázala, kam chtějí létat evropští astronauti |
