Praha - Kdyby dnes Thomas Alva Edison viděl naše elektrické rozvodné sítě, stěží by jej něčím překvapily - za poslední století se toho v nich příliš nezměnilo. Teď by však měly i do běžných domácností dorazit změny, které umožní profesionálním energetikům i zcela obyčejným odběratelům lepší zacházení s energií.
Elektrická síť by měla nabídnout spotřebiteli elektřinu za nejnižší cenu. Současně by měla umět bez komplikací přijímat třeba energii z větrných elektráren, když fouká vítr, a snadno ji nahradit jinými zdroji, když nastane bezvětří. To má být budoucnost energetiky v příštích zhruba dvou desetiletích.
O novinkách jednali před pár dny v Praze odborníci na mezinárodní konferenci CIRED 2009. A elektrárenská společnost ČEZ vzápětí oznámila, že na změnách pracuje i v Česku.
Co nás tedy čeká?
Technologický sňatek
Klíčový koncept změny se nazývá anglicky "smart grid", v češtině se pak používá označení "inteligentní síť", případně "chytřejší síť". Odborníci si pod tím představují systém podobný nervové soustavě, který pružně a mnohostranně reaguje na akce účastníků, od výrobců přes distributory po spotřebitele.
"Nepůjde samozřejmě o přestavbu celé energetické soustavy, ale o pozvolné změny, pro které už dnes existují technologie," řekl na pražské konferenci Keith Redfearn z americké společnosti General Electric. "Je to sňatek informačních technologií s elektrickou infrastrukturou."
Spotřebu doma řídí počítač
Začněme tentokrát na konci - u odběratele elektřiny. Inteligentní síť by mu měla nabídnout řízení odběru ve chvílích, kdy je poptávka po elektřině menší, a proud je tedy levnější. Nemusí to být jenom v noci, ale i v průběhu dne. Záleží na tom, kolik a jakých elektráren zrovna pracuje.
Znamená to, že domovní systém například zapne naplněnou pračku až v noci, kdy je proudu dost. Nebo na chvilku vypne chlazení v ledničce v situaci, kdy poptávka po energii v oblasti prudce stoupne. Vypnutí je pochopitelně jen krátké, aby neohrozilo uložené potraviny.
Další možností je vypnutí přívodu elektřiny ke všem spotřebičům, které zrovna nepracují a jsou jen zapnuty v pohotovostním režimu.
Výroba podle předpovědi počasí
Inteligentní síť však vyžaduje i změny přímo ve výrobě a distribuci elektřiny. Dnes je problémem propojit velké elektrárny a malé zdroje obnovitelné energie. Když například fouká vítr a roztáčí vrtule větrných elektráren, může dodávat množství elektřiny, o kterou právě v tu chvíli nikdo nestojí.
Naopak když foukat přestane, musí energii dodat jiná elektrárna, pro niž však může být obtížné a drahé operativně měnit výkon. Obdobně to platí i pro sluneční elektrárny.
"Tady musíme vzájemně propojit hned několik řešení, ne jenom jedno," konstatoval Brian Cothran z General Electric.
"Takže například budeme přihlížet k předpovědi počasí, abychom mohli předem odhadnout, kolik elektřiny bude vyrobeno ve větrných a slunečních elektrárnách," navázal jeho kolega Keith Redfearn. "Podle toho se pak nastaví výkon dalších elektráren.
Jaderné nebo uhelné elektrárny potřebují stabilně jet na daný výkon. Naopak vodní elektrárny nebo turbíny na zemní plyn mohou svůj výkon měnit mnohem pružněji, a dorovnávat tak výchylky v požadavcích spotřebitelů.
Skladování energie
Inteligentní síť by měla také změnit obvyklou poučku, že vyrobená elektřina se už nedá skladovat. Jak vyplynulo z pražské konference, energie vyrobená navíc by se měla ukládat do nějakých typů baterií.
Nebo se dá použít pro načerpání vody do horní nádrže přečerpací elektrárny, odkud se v době zvýšeného odběru zase pustí přes turbíny dolů.
Kromě přečerpacích elektráren, což už je známá a využívaná koncepce, odborníci uvažují i o větším využití stlačeného vzduchu. Přebytečná elektřina se využije k jeho natlačení do vhodných nádrží nebo rovnou do přirozených podzemních prostor v horninovém podloží.
Po uvolnění vzduch roztočí turbíny a opět vyrobí elektřinu do sítě.
V Česku do roku 2015
Zkušební projekt inteligentní sítě se rozjede v příštích letech v americkém městě Miami, které chce do změn investovat 200 milionů dolarů (3,8 miliardy korun).
Také česká elektrárenská společnost ČEZ oznámila, že připraví zkušební projekt v některém českém regionu, v ceně až jedné miliardy korun. A to už do roku 2015.
