Zdanění hazardu vzroste, schválili poslanci. Firmy varují před černým trhem

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 11. 2015 15:22
Stát má z hazardu získat příští rok asi dvě miliardy korun navíc. Novela navyšuje o tři procentní body odvod z loterií, kurzových sázek, ze sázkových her v kasinu, z karetních turnajových a hotovostních sázkových her a z ostatních loterií a jiných podobných her. Navýšení o osm procentních bodů čeká hrací automaty a další technická zařízení. Výrazně vzroste také poplatek za každý hrací automat. Zástupci loterijního a herního průmyslu varují před tím, že nové sazby povedou k rozmachu černého trhu a masivnímu propouštění lidí zaměstnaných v oboru. Mnoho legálních českých firem podle nich ukončí činnost.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Karel Toman

Praha - Zdanění hazardu příští rok vzroste. Sazby budou od ledna 23 a 28 procent podle druhu her místo nynějších 20 procent. Denní poplatek za každý hrací automat se zvýší o 25 na 80 korun. V novele loterijního zákona to dnes schválila Sněmovna hlasy 138 ze 140 přítomných poslanců. Stát má z hazardu získat příští rok asi dvě miliardy korun navíc. Předlohu ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Novela navyšuje o tři procentní body odvod z loterií, kurzových sázek, ze sázkových her v kasinu, z karetních turnajových a hotovostních sázkových her a z ostatních loterií a jiných podobných her. Navýšení o osm procentních bodů čeká hrací automaty a další technická zařízení.

Sněmovna ve vládní předloze upravila rozdělení odvodů z automatů mezi stát a obce. Schválila pozměňovací návrh Václava Votavy (ČSSD), podle kterého obcím připadne z odvodů 63 procent a státu 37 procent. Vláda navrhovala poměr 60 ku 40 místo nynějších 80 procent pro obce a 20 procent pro stát.

Votava upozornil na to, že vyšší zdanění může vést k celkovému snížení výnosů z loterií. Jeho návrh by prý zajistil to, že příjmy měst a obcí zůstanou nejméně na úrovní loňského roku. Vláda v důvodové zprávě tvrdí, že obcím by se příjmy z hazardu snížit neměly.

Jiné změny vládního návrhu Sněmovna nepřijala. ODS neuspěla s požadavkem zavést tři sazby daně 21 procent pro loterie, 22 procent pro kurzové sázky a 30 procent pro hrací automaty. Stejně tak neuspěl Úsvit se sazbami 21, 22 a 28 procent. Bez podpory zůstala i snaha Úsvitu uzákonit od dubna výslovný zákaz takzvaných kvízomatů. Poslanci neschválili ani návrh poslankyně za TOP 09 Věry Kovářové (STAN), podle kterého by kvízomaty podobně jako některé další druhy hazardu mohly regulovat obce.

Zatímco podle Kovářové existuje u kvízomatů značná právní nejistota, podle jiných stanovisek je reguluje už současný zákon a každá další úprava by prý byla jen nadbytečným zdvojením. Například poslanec Ladislav Šincl (ČSSD) uvedl, že kvízomaty musí povolit ministerstvo financí, povolení ale dosud nevydalo ani jedno. "Každý kvízomat je nelegální zařízení," zdůraznil Šincl.

Zástupci loterijního a herního průmyslu varují před tím, že nové sazby povedou k rozmachu černého trhu a masivnímu propouštění lidí zaměstnaných v oboru. Mnoho legálních českých firem podle nich ukončí činnost. Poslanec Úsvitu Karel Fiedler mluvil v souvislosti s nynější novelou o benevolenci vůči nelegálním provozovatelům, kterým podle něho potvrzuje daňové prázdniny. Kritika ale zní i od protihazardních aktivistů, novela podle nich není dostatečná. Neřeší podle nich skutečnou regulaci hazardu, ale snaží se z patologických hráčů vytáhnout co nejvíce peněz.

Ve Sněmovně leží soubor nových vládních návrhů o regulaci a zdanění hazardu, které mají být účinné od přespříštího roku. Předpokládají tři daňové sazby 25, 30 a 35 procent. Poslanci by měli tyto předlohy rozjednat na schůzi, která začne 24. listopadu. Na této schůzi by mohli poslanci schvalovat taky sporné zavedení elektronické evidence tržeb, kterému chce pravicová opozice zabránit i obstrukcemi. Dnes už se k tomuto návrhu nedostali. Z programu nynější mimořádné schůze byl jako poslední zbývající bod vyřazen a schůze tedy skončila.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy