Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Co zákon upravuje a na koho se vztahuje

• Zákon o ochraně oznamovatelů umožňuje interně nahlašovat nekalé praktiky nebo porušení práva ve společnosti bez toho, aby se nahlašovatel musel obávat o své pracovní místo či jiný postih. Ochrana se týká nejen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. 

"Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů," uvedla vláda. Zákon má tak chránit oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, přeložením na jiné místo či uložením kárného opatření. 

• Na opačné straně mají pravidla pomoci zaměstnavatelům odhalovat trestné činy, a tím předcházet vlastní trestní odpovědnosti. 

Zároveň se podle advokátní kanceláře Sedlakova Legal zvyšuje pravděpodobnost odhalení finančních úniků a dalších protiprávních jednání na pracovišti, což může zvýšit příjmy zaměstnavatele a také snížit počet negativních zmínek v médiích či od samotných zaměstnanců. "Existuje mnoho statistických výzkumů, které ukazují, že se správně nastaveným systémem oznamování lze ušetřit desítky procent na nákladech ve sporech se zaměstnanci a také nemalé částky na samotných příjmech zaměstnavatele," vysvětluje advokát Jiří Hradský ze Sedlakova Legal.

Celý zákon míří zejména na zaměstnavatele, kteří musí zavést vnitřní oznamovací systém, určit takzvaného řešitele a zajistit, že nebude docházet k odvetným opatřením. V první vlně se dotýká firem nad 250 zaměstnanců, na které se tato povinnost vztahuje od srpna. V druhé vlně se dotkne firem s počtem 50 až 250 zaměstnanců, pro ty pravidla začnou platit 15. prosince.

Zákon se také snaží předejít případům, kdy by se z whistleblowingu mohl stát nástroj pomsty a boje mezi zaměstnanci. Pokud tedy zaměstnanec podá vědomě nepravdivé oznámení, hrozí mu pokuta až do výše 50 tisíc korun.

Pokutu může dostat také jmenovaný řešitel oznámení, tedy zaměstnanec, který byl určen jako řešitel, a to pokud se oznámením nebude zabývat nebo třeba vyzradí totožnost oznamovatele bez jeho souhlasu. Řešitel oznámení může dostat pokutu až do výše 100 tisíc korun.