Za ztrátové služby má Česká pošta dostat méně, než chtěla

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
Aktualizováno 3. 3. 2015 17:00
Český telekomunikační úřad rozhodl o výši kompenzace za ztrátové služby, které musí Česká pošta provozovat na základě zákona. Přiznal jí necelou polovinu.
Foto: Jakub Plíhal

Praha – Za ztrátové služby, které musí provozovat na základě zákona, může Česká pošta požadovat kompenzaci ve výši 753 milionů korun. Rozhodl o tom Český telekomunikační úřad. Samotný státní podnik přitom v září požadoval 1,8 miliardy korun.

„Toto rozhodnutí není pravomocné a Česká pošta má právo proti němu do patnácti dnů podat rozklad,“ dodává mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

"Doposud jsme žádné oficiální stanovisko ČTÚ neobdrželi. Po prostudování rozhodnutí budeme moci podat širší vyjádření ke konkrétním argumentům ČTÚ a jeho výpočtu a případně podat rozklad proti rozhodnutí," řekl online deníku Aktuálně.cz mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Za svým vyčíslením nákladů na poskytování univerzální služby si pošta stojí. "Jejich výše byla spočítána podle platné metodiky a byla nezávisle auditována," dodává.

Jde o dostupnost základních služeb

Česká pošta musí jako držitel poštovní licence zajistit na celém území České republiky všeobecnou dostupnost základních služeb. Jedná se například o dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů, dodání poštovních balíků do 10 kilogramů, ale i zachování určitého počtu – byť i ztrátových – poboček.

Nejvyšší část čistých nákladů, na něž má pošta podle úřadu nárok, tvoří udržení stávající pobočkové sítě, která čítá asi 3200 pošt. Regulátor přiznal státnímu podniku 513 milionů korun. Zajištění každodenního doručování pak poštu podle výpočtů úřadu přijde na 510 milionů.

„Následně jsme odečetli nehmotné a tržní výhody spojené s poskytováním základních služeb, které jsme vyčíslili na 103,5 milionu korun, a částku 194,7 milionu korun, která představuje jedno procento z celkových nákladů České pošty a podle zákona se nepovažuje za nespravedlivou finanční zátěž pro držitele poštovní licence,“ vysvětluje Drtina.

Změna: Ze státního rozpočtu, ne z fondu

Ztráty z těchto povinných činností měli České poště pomoci hradit všichni provozovatelé poštovních služeb, kterým se v roce 2013 otevřel trh, tedy její konkurenti. Letos měl vzniknout takzvaný kompenzační fond, do něhož mělo asi dvacet firem přispět poměrnou částkou odpovídající jejich obratu na trhu.

Proti zřízení kompenzačního fondu, tak, jak jej navrhlo nastavit ministerstvo vnitra, vystoupili nejen soukromí hráči na trhu, ale i sama pošta. Ta by totiž v případě zřízení fondu musela přispívat také, a to až 80 procenty celkové částky. Jako kompenzaci za ztrátové služby by tak podle dnešní kalkulace ČTÚ od ostatních firem dostala jen 150 milionů korun.

Ministerstvo má ale pro odpůrce kompenzačního fondu dobrou zprávu: Spolu s resortem průmyslu a obchodu navrhuje změnu zákona o poštovních službách, v rámci níž by náklady na ztrátové služby šly na vrub státu.

"Podle tohoto návrhu, bude-li přijat, se čisté náklady nebudou hradit z kompenzačního fondu, ale ze státního rozpočtu," vysvětluje Martin Drtina.

Ani takovéto řešení ale konkurenti pošty nevítají. "My se domníváme, že náklady na poštovní služby by měli platit zákazníci, nikoliv konkurenti České pošty nebo stát," myslí si ředitel České distribuční Petr Sikora. Podle něj je pošta dominantním subjektem na trhu, má v rukou všechny "trumfy", a není tedy důvod, aby byly její služby při poskytování služeb za férové ceny ztrátové.

"Novela zákona zatím nebyla přijata, proto reálně stále hrozí, že by na čisté náklady vyčíslené Českou poštou za loňský rok měli doplácet její konkurenti. To může řadu subjektů na trhu zlikvidovat a v podstatě vrátit dřívější poštovní monopol," obává se Sikora.

Jakoukoli kompenzaci pro poštu, ať už z kompenzačního fondu nebo od státu, odmítá také Asociace poštovních služeb. "Vždy, když se měnila legislativa, hovořilo se o tom, že kompenzace by mohly být zavedeny až ve chvíli, kdy by byla potřeba regulace cen poštovních služeb," reaguje místopředseda asociace Petr Angelis. Hned zítra se proto hodlá obrátit v této věci na Český telekomunikační úřad.

Česká pošta čeká za loňský rok zisk kolem 200 milionů korun při tržbách necelých 20 miliard. Zisk v posledních letech klesá kvůli nižším výnosům z doručování. Pokud by letos podnik nedostal od státu kompenzaci za základní služby, skončil by zřejmě ve ztrátě.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy