“Prakticky každý týden nám na e-mail přicházejí informace od dodavatelů o navyšování cen surovin,“ popisuje pro Aktuálně.cz Filip Hausknecht z pražského Bistra Střecha, které zaměstnává lidi bez domova či po výkonu trestu.
„Naše restaurace má od začátku nastavené velmi nízké ceny, a hlavně tedy marže, protože jedním z našich cílů bylo nabídnout rostlinnou stravu za dostupné ceny. V dnešní situaci je to však neudržitelné a plánujeme proto v následujících týdnech zdražit zhruba o osm až deset procent,“ pokračuje.
Podobně mluví Roman Meixner, manažer pražské restaurace Pivo Karlín. „Od začátku roku se kvůli různým faktorům muselo zdražit cca o deset procent. Odliv zákazníků způsobený inflací a následným zdražováním nejspíš teprve pocítíme,“ podotýká.
K navýšení cen se uchýlila dle vyjádření pro Aktuálně.cz například i síť veganských restaurací Dhaba Beas, která má pobočky také v dalších českých městech. „Museli jsme zdražit,“ uvedl pro Aktuálně.cz jeden ze zakladatelů Tomáš Dudka.
Zdražování zasáhlo v uplynulých měsících celé Česko, inflace v dubnu zrychlila už na 14,2 procenta a podle ekonomů zamíří ještě výš. Růst cen je patrný na cenách potravin, energií, nájmů i pohonných hmot. Konkrétně restauracím tak rostou náklady na suroviny i běžný provoz.
(průměr za jednotlivé měsíce let 2019-2022)
Jak ukazují aktuální data společnosti SaltPay, která restauracím dodává pokladní systémy, zvyšování cen lze pozorovat hlavně od konce května 2021, kdy se po mnohaměsíčních covidových restrikcích podniky otevřely veřejnosti. Zatímco v červnu 2021 činila průměrná útrata na účtenku necelých 216 korun, v lednu letošního roku to bylo více než 260 korun a dubnu už přes 270 korun.
„V dubnu lidé v restauracích nechali zhruba o dvě procenta víc peněz na jednu účtenku než v lednu 2022, ve srovnání s loňským dubnem, kdy ale fungovala pouze výdejní okénka, je to dokonce o 31 procent víc,“ dodává mluvčí SaltPay Jana Kohoutová.
Zdražování restaurací je patrné i na nárůstu jejich tržeb, které ve většině krajů v porovnání s předchozími třemi roky rostou. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku, kdy ovšem mohly mít otevřené pouze výdejní okénko, jde o více než 47 procent. V porovnání s předcovidovým rokem 2019 jsou pak tržby vyšší v průměru o 8,12 procenta.
Kohoutová přitom upozorňuje, že i když hospodským rostou tržby, neznamená to automaticky vyšší zisk. „Rostou jim náklady – ceny potravin, energií i dalších dodavatelských služeb a zboží. Je potřeba si uvědomit, že restaurace poskytují službu, za kterou je potřeba zaplatit, a také z něčeho musí fungovat. Pokud za pokrm v restauraci dáte podobnou částku, na kterou vás vyjde doma, je něco v nepořádku,“ domnívá se mluvčí SaltPay.
Na růst cen nakonec ukazuje také fakt, že přestože teď lidé utrácejí v restauracích v průměru stále více, návštěvnost se na předcovidová čísla roku 2019 zatím nevrátila.
V prvním čtvrtletí letošního roku zavítalo do restaurací o pět procent lidí méně než ve stejném období roku 2020 a o necelých 16 procent méně než v roce 2019. Konkrétně teď v dubnu sice návštěvnost restaurací mírně vzrostla, oproti předcovidovému dubnu roku 2019 jde ale stále o 13procentní úbytek.
„Ani Velikonoce nezafungovaly tolik, jak by si asi mnozí hospodští přáli. Zkasírovali zhruba o čtvrtinu hostů méně než před příchodem pandemie,“ dodává Kohoutová.
Faktorů, kvůli kterým lidé nechodí do restaurací tolik jako před pandemií, je několik – lidé si od častých návštěv podniků během pandemie často odvykli, vzhledem k růstu cen také postupně přiškrcují své výdaje. „Počty turistů v turisticky atraktivních městech, například v Praze nebo Brně, stále nedosahují takových čísel jako před pandemií. Podnikům tito zákazníci přirozeně chybí,“ upozorňuje dále Kohoutová.
Zdražování v restauracích mezitím pokračuje dál. Jak ukazují nejnovější data Českého statistického úřadu, v odvětví stravování a ubytování ceny v dubnu vzrostly meziměsíčně o čtyři procenta.
Důvodem je podle analytiků i to, že Češi všudypřítomné zdražování jednoduše akceptovali. „Jedná se o potvrzení obav České národní banky, že silné zůstávají i poptávkové tlaky, tedy že spotřebitelé jsou nadále ochotni tolerovat zdražování i v oblastech, které nepatří mezi základní životní potřeby,“ podotýká analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Přesnější představu o vývoji cen nabízí spotřební koš, který statistikům poskytuje údaje o cenách a míře inflace u nákupů běžné domácnosti.
Podle něj například smažený řízek s přílohou meziročně podražil skoro o 29 procent na 186 korun. Cena smaženého sýru vzrostla podobně, a to na 158 korun. A například guláš podražil o více než čtvrtinu až na 162 korun.
Na kolik teď vyjde nejběžnější jídlo a pití v českých restauracích, zjistíte z následujícího přehledu.
Náhledové fotografie: Shutterstock