V rámci celé Evropské unii (EU) stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU.
"V prvním čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu," uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Vývoj státního dluhu k HDP v 1. čtvrtletí 2021 vs. 2020 (v %)
Výdaje spojené s pandemií nejsou ale podle něj v případě Česka jediné příčiny zvýšení dluhu. "Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor," dodal.
"Vývoj českého vládního dluhu za první čtvrtletí odpovídá tomu, že jsme výhodně předfinancovali všechny letošní splátky státního dluhu ve výši 165 miliard korun ještě před zvyšováním úrokových sazeb ze strany České národní banky. Předpokládáme proto, že stávající celková výše zadlužení už ve zbytku roku neporoste, tedy že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu," uvedlo ve středu ministerstvo financí.
Podle úřadu to potvrzují i data za druhé čtvrtletí, kdy mezičtvrtleně klesl státní dluh o 3,6 miliardy korun na 2,416 bilionu korun.
Slovensko si během prvního čtvrtletí úroveň dluhu udrželo na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí Dánsku a Litvě. Dánsko přitom ve čtvrtletí nahradilo Česko na páté pozici s nejnižším dluhem.
"Pokud v následujících letech nedojde k systémové konsolidaci státního rozpočtu, s velkou pravděpodobností se budeme v žebříčku nejzadluženějších zemí posouvat směrem vzhůru," uvedl Kymlička.
Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout letos na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 by se měl podle úřadu přiblížit 55 procentům HDP.
Podle pravidel Evropské unie by dluh za standardních podmínek neměl přesáhnout 60 procent HDP. EU ale uplatňování pravidel Paktu stability a růstu Evropské unie kvůli pandemii dočasně pozastavila.
