Vietnamci s podivnými vízy a otřesné podmínky. Německý web popsal Babišovu drůbežárnu

Michaela Váňová
Aktualizováno 6. 2. 2019 17:15
Web německé rozhlasové stanice Deutsche Welle popsal případ vietnamského migranta, který pracoval ve společnosti Vodňanská drůbež. Firma, která spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše, zaměstnávala Van Ga Nguyena ani ne rok. Do Česka si jel přivydělat, aby se sem dostal, musel zaplatit statisíce "prostředníkovi". Ve finále ovšem dostal nižší plat, než měl slíbeno, a na směně trávil náročné přesčasy u pásu s porcovanou drůbeží.
Vodňanská drůbež, Vodňanské kuře
Vodňanská drůbež, Vodňanské kuře | Foto: Tomáš Škoda

Podle Deutsche Welle (DW) byla jeho pracovní víza vázána právě na drůbežárnu sídlící v Mirovicích. Po výpovědi tak zůstává Nguyen v zemi ilegálně a pracuje ve stavební firmě. Holding Agrofert, pod který podnik Vodňanská drůbež spadá, však jakékoliv nelegální či nemorální praktiky popírá.

O příběhu šestatřicetiletého Van Ga Nguyena (jméno bylo změněno) informoval německý investigativní novinář Keno Verseck. Podle jeho zjištění zaplatil původně vyučený svářeč vietnamskému zprostředkovateli 14 tisíc dolarů (315 tisíc korun), aby mu pomohl s byrokracií kolem pracovních víz.

Poté byl pozván na český konzulát v Hanoji. "Znal jsem otázky úředníka předem a brzy jsem dostal doklady," řekl Nguyen německému webu. Po několikaměsíčním řízení skončil v české drůbežárně s platem přibližně 14 500 korun a pracovním úvazkem 200 hodin měsíčně.

"Domnívám se, že pracovníci konzulátu o těchto praktikách vědí a že je tu možnost, že Agrofert řekl: Potřebujeme dělníky. Tou dobou byl Andrej Babiš ministrem financí," komentuje situaci pro Aktuálně.cz sám novinář a dodává, že se mu zdá velmi nepravděpodobné, že by o těchto praktikách čeští diplomaté v Hanoji nevěděli.

Podle Versecka vietnamští prostředníci příchozím slibují lehkou práci v továrně na drůbež za asi 1000 dolarů (asi 23 000 korun) měsíčně, tedy téměř dvojnásobek toho, co ve skutečnosti dostávali. Nabídka byla zajímavá právě tím, že představovala asi pětinásobek průměrné vietnamské mzdy.

"Nguyen a další mi vyprávěli, že ze začátku dostávali 36 korun na hodinu. Nemám pro to žádný důkaz, ale více mi jich říkalo, že na začátku měli hodně málo," vzpomíná na návštěvu Mirovic novinář.

Ministerstvo zahraničních věcí se pro DW vyjádřilo, že žádní čeští diplomaté nejsou v těchto praktikách zapletení.

O problémech s udělováním českých víz v Hanoji a tamním korupčním prostředí však opakovaně česká média informovala. Vláda loni v červenci dokonce rozhodla, že pozastaví přijímání žádostí o pracovní víza z Vietnamu. Ambasáda v Hanoji prý nestíhala žádosti vyřizovat a zároveň se české úřady obávaly bezpečnostních rizik spojených s vietnamskou komunitou v Česku. 

Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů označil otázky německého webu za "hrubě urážlivé". Také popírá, že by Agrofert zaměstnával pracovníky ze zahraničí prostřednictvím pracovních agentur.

S tím však nesouhlasí novinářka a publicistka Saša Uhlová, která se nechala v roce 2017 ve stejné drůbežárně zaměstnat v rámci dokumentárního projektu Hranice práce. "Právě zahraniční dělníci jsou často zaměstnaní přes agentury, sama jsem mluvila s lidmi, kteří byli mí kolegové, byli cizinci a ti se od nás kmenových českých zaměstnanců lišili právě tím, že je zaměstnávaly agentury a měli jinou, delší, pracovní dobu," vysvětlila Uhlová Aktuálně.cz.

Cizinec se podle ní sice mohl stát i kmenovým zaměstnancem, ale byla to spíš výjimka než pravidlo.

Slova o nevyužívání pracovních agentur se nezdají ani Verseckovi. "Agrofert přece nejede do Vietnamu do nějaké vesnice a neřekne: Hele, nechceš u nás pracovat? Tam musí být nějací zprostředkovatelé," konstatuje pro Aktuálně.cz.

Práce na krvavé lince

Van Ga Nguyen byl podle DW ve firmě Vodňanské kuře jedním z celkem 40 Vietnamců, kteří tu v roce 2016 pracovali. Ani ne po roce podal výpověď, protože marně žádal o zvýšení platu na slíbenou částku. Spolu s ním odešla řada dalších - nyní pracuje podle německého webu v drůbežárně z původní skupiny už jen 16 lidí.

Při prosincové návštěvě Mirovic se německý novinář nedostal do samotné drůbežárny, zato měl možnost mluvit s několika dalšími pracovníky. V areálu nedaleké opuštěné továrny, která také patří pod Agrofert, žije podle jeho slov ve dvou pokojích deset Vietnamců. Podle novináře ubytovna vypadá, jako by se šedesát let nerenovovala a za nemorální považuje fakt, že se za postel v této ubikaci musí měsíčně platit 100 eur.

"S Andrejem Babišem jsem v minulosti osobně mluvil a on mi zdůraznil, že dbá na to, aby jeho zaměstnanci měli dobré pracovní podmínky. A pak jsem viděl tohle," dává novinář do kontrastu slova premiéra a skutečnost.

Současné podmínky vietnamských obyvatel ubytovny jsou téměř totožné s těmi, o kterých mluví Van Ga Nguyen. Vydělávají 15 500 korun za 200 pracovních hodin měsíčně. Pracovní smlouvu nemá podle německého webu ani jeden z nich.

Podle novináře jsou všechny pracovní podmínky domlouvány ústně. "Doklady a pracovní víza dostanou v Hanoji. A pak přijdou do Prahy, nevědí předem ani přesnou adresu, kam jedou, a zprostředkovatelé, nejčastěji Vietnamci, je odvezou přímo do Mirovic nebo jiných továren," přibližuje cestu pracovníků novinář.

Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů však upozorňuje, že v podniku jsou dodržovány všechny zákony a že zahraniční pracovníci mají stejné pracovní podmínky jako Češi. Pavlů trvá také na tom, že všichni jejich zaměstnanci mají pracovní smlouvy.

Minimálně v délce pracovní doby však byly podmínky zahraničních agenturních zaměstnanců podle Uhlové odlišné. "Denně pracovali dvanáct a více hodin, kdežto kmenoví zaměstnanci měli v jednom týdnu ranní šichtu v délce osm hodin patnáct minut, v druhém týdnu pak odpolední, která byla vždy delší, a nikdy nebylo jasné, jak dlouhá bude, ale nikdy nepřekročila dvanáct hodin," uzavírá česká novinářka.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Tři čtvrtiny lidí chtějí místo stravenek dostávat peníze, ukázal průzkum. Ministerstvo navrhuje stravenkový paušál.

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. 

Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. 

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh v tuto chvíli projednávají ministerstva. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. 

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

V severní Itálii ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž pozitivně testovaný na koronavirus. Jde o prvního Evropana, který nákaze podlehl.

 Úmrtí v pátek pozdě večer oznámil italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Muž byl jedním ze dvou starších pacientů v oblasti Veneto, u kterých bylo podezření na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V nemocnici ležel podle italských médií 14 dní a přijat byl s jiným druhem onemocnění.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

V palivových nádržích tří desítek letadel značky Boeing 737 MAX objevil výrobce zbytky materiálu, mohly ohrozit bezpečnost strojů.

Během kontroly zatím nepředaných strojů výrobce objevil podobný problém u 35 z nich, potvrdil mluvčí firmy. Podle informací agentury Reuters se jednalo o víc než polovinu zkontrolovaných letounů. 

Firma uvedla, že v nádržích se našly zbytky cizích předmětů, což je termín, který se používá pro nejrůznější materiál, jako jsou hadry, nástroje, kovové třísky a další. Většinou zůstává po zaměstnancích, kteří se podílejí na výrobním procesu. Podobný problém už měla firma také u jiných letadel, například u tankovacích letounů KC-46, upozornila agentura Reuters. Tyto předměty zvyšují riziko elektrického zkratu a požáru.

Letadla 737 MAX jsou už téměř rok odstavena z provozu, nová čekají zaparkovaná na své dodání aerolinkám. Zákaz přišel loni v březnu po dvou smrtelných nehodách. 

Zdroj: Reuters , ČTK
před 2 hodinami

Nákaza koronavirem v Číně polevuje, její nárůst hlásí Jižní Korea. Nakažených je celkem přes 76 tisíc.

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo již celkem 2345 lidí. Během pátku jich zemřelo 109, o devět méně než ve čtvrtek. Nakažených je přes 76 tisíc. Počet nově onemocnělých se v pátek výrazně snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Informovala o tom v sobotu odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Výrazný nárůst nových případů hlásí Jižní Korea.

Epicentrum epidemie, provincie Chu-pej, hlásí za pátek výrazně nižší počet nových případů onemocnění i mírně nižší počet nových úmrtí. Počet nových nemocných klesl na 366 ze čtvrtečních 631. Počet mrtvých v této nejvíce zasažené čínské provincii činil v pátek 106, zatímco ve čtvrtek to ještě bylo 115. Celkem v Chu-pej již zemřelo 2250 lidí a celkový počet nakažených tam byl k pátku 63 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy