Miliony v prachu. Povinné testy usazenin v úlech jsou podle včelařů vyhozené peníze

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
25. 2. 2021 6:45
Onemocnění zvané varroóza znamená pro včely vážný problém, shodují se odborníci. Na čem se už ale neshodnou, je způsob, jak tuto nákazu dostat pod kontrolu. Zatímco úřady nařizují každoroční povinné testování včelstev pod hrozbou pokut, podle některých včelařů a akademiků jde o metodu, která je zbytečná, nepřesná a každoročně stojí přes 1,5 milionu korun ze státního rozpočtu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Varroóza je onemocnění včel, které způsobuje parazit kleštík včelí. Ten napadá především plod, ale i dospělé jedince, které oslabuje sáním. V Československu toto onemocnění propuklo přibližně v 80. letech. "Včelstva se nejprve likvidovala, ale nebylo to příliš platné. Dnes je varroóza rozšířena prakticky po celém světě," popisuje Jiří Šturma z Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí.

"Včely si s tím zatím neumí moc poradit. Lidé se proto rozhodli používat na tohoto roztoče chemii, respektive tvrdé chemické látky," dodává Šturma. 

Plošné kolapsy včelstev vyvolané varroózou nejsou pro včelaře ničím cizím ani v současnosti. V kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečná výživa, podle Státní veterinární správy (SVS) působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jejich úhynu.

V Česku je tak pro včelaře povinné předjarní testování, které má přítomnost varroózy ve včelstvu ověřit formou směsných vzorků. Mrtvé roztoče je možné nalézt na dně úlů (v tzv. měli, pozn. redakce), ze kterých se sbírá vzorek a posílá se do laboratoří SVS. 

"Testování má zejména preventivní charakter, to znamená na základě výsledků testů musí chovatel včel přijmout taková opatření, která slouží k tlumení nákazy, s cílem zajistit zdravá včelstva," vysvětluje zákonný postup mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Znamená to, že včelaři, u kterých byli zjištěni v průměru více než tři roztoči na včelstvo, následně musí své chovy ošetřit chemicky. 

Například loni podle nasbíraných dat z povinného testování, která SVS pravidelně zveřejňuje, vzrostl podíl vzorků s více než třemi roztoči na včelstvo o šest procentních bodů na 19 procent. Podíl včelstev zcela bez roztoče kleštíka včelího se pak meziročně snížil o 11 procentních bodů na 22 procent. Letošní výsledky testování dosud známé nejsou.

Proti testování se ale řada včelařských spolků staví. Podle nich je povinné vyšetření zimní měli ve stávající formě zaštítěné tzv. Metodikou kontroly zdraví nerelevantní metodou, která "plýtvá veřejnými prostředky, každoročně ve výši cca 2 mil. Kč". "Pro tuto částku lze najít jistě smysluplnější využití, ať už na činnost SVS, nebo třeba pro zahájení soustavného šlechtění včel, včetně testačních stanic atd.," uvádějí včelaři v čele s Asociací včelařských spolků v dopise adresovaném veterinářům.

"Na celé včelnici - tedy ve všech úlech jednoho stanoviště - se vezme jeden vzorek a ten se vyšetří. Je to stejné, jako kdyby v Mladé Boleslavi udělal někdo všem lidem výtěr z krku, aby zjistil, zda je tam zlatý stafylokok. Následně by zjistil, že ano, a všechny lidi by bez ohledu na to, aby věděl, kdo je konkrétně nakažený, přeléčil antibiotiky," popisuje průběh testování Šturma.

"V tomto případě jsou tedy vyšetřena včelstva z celého stanoviště, ale není jasné, ve kterém varroóza je, kde je jí méně a kde není vůbec. Jde tedy o paušální, nicneříkající číslo," tvrdí včelař.

"Včelařská komunita se ve svých názorech značně liší a stejně tak tomu je i v případě vyšetření měli," argumentuje proti zpochybňování povinného testování za ministerstvo Bílý.

Názor včelařů o nerelevantnosti testu však sdílí například i Antonín Přidal z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. "Vyšetřují se směsné vzorky, třeba 30 včelstev najednou, a z průměru se dovozuje zdravotní stav všech včelstev na včelnici. To je z lékařského hlediska nepřípustné. Navíc, včelstva se vyšetřují nepřesnou flotační metodou," potvrzuje Přidal.

"Mezi včelaři se to ví, proto ti zkušení dávno neposílají do laboratoří měl s roztoči. Ty nejprve vysbírají, aby pak na jaře nehrozilo povinné hromadné ošetření nátěrem a fumigací třeba i zdravých včelstev, zanechávající toxická rezidua ve včelích produktech," popisuje dále akademik. 

Petr Majer z oddělení komunikace Státní veterinární správy pro on-line deník Aktuálně.cz povinné a plošné předjarní testování odůvodňuje tím, že dává z hlediska varroózy po zimě poměrně komplexní pohled na stav včelstev v Česku. "Umožňuje cílit léčbu na více napadená včelstva," uvádí Majer.

Podle Přidala ale počet roztočů v úlech aktuální situaci neodráží, protože v něm mohou být již mrtvé kusy z minulých sezon. I kdyby měl obsahovala jen odraz roztočů aktuálně přežívající ve včelstvu, je podle něj v zimě či předjaří na jakékoliv opatření již pozdě. "Protože virus už byl přenesen - kleštík usmrcen a virus žije dál. Účinný zásah se musí provádět už od poloviny léta, a to včas a dostatečně, proto jakýkoliv monitoring má smysl jen koncem léta, v podletí a na podzim," vysvětluje dále Přidal.

Přes milion z rozpočtu

Také včelaři mají za to, že sledovat průběh nákazy má smysl zejména v průběhu sezony, kdy se populace roztoče ve včelstvech rychle mění.

Veterináři přitom připouštějí, že jen na předjarní testování spoléhat nelze. "Efektivní tlumení varroózy je třeba provádět cíleně a na základě pravidelného celoročního monitoringu výskytu roztoče prováděného chovatelem individuálně na jednotlivých stanovištích. SVS dlouhodobě důležitost tohoto individuálního přístupu zdůrazňuje a upozorňuje na to, že rozhodně nelze spoléhat pouze na výsledek předjarního povinného vyšetření," dodává Majer.

Zimní vyšetření na varroózu včelaři platit nemusí, chovatelům se hradí ze státního rozpočtu. "Pokud jde o výši nákladů, dle loňského vyšetření víme, že byly vyšetřeny směsné vzorky z bezmála 61 000 stanovišť, což představuje náklad cca 1 520 000 korun. U letošního vyšetření se právě dokončuje laboratorní diagnostika a připravuje se vyhodnocení," upřesňuje vynaloženou částku Majer.

Česko jako unikát

Podle Přidala z Mendelovy univerzity je Česko v současnosti jediným státem na světě, který toto povinné testování stále provádí, ostatní od něj již upustily - včetně například sousedního Slovenska.

"Dle mých odpozorovaných skutečností včelaři na toto nesmyslné nařízení rezignovali. Pod pohrůžkou pokuty do laboratoří vzorky zasílají zbavené roztočů. Laboratoře o tom vědí, ale za vyšetření pobírají dotace, a nemají proto důvod do věci jakkoliv zasahovat," domnívá se Přidal, aniž by byl konkrétnější. Pokud včelař testování nesplní, hrozí mu podle veterinárního zákona pokuta až do výše 20 tisíc korun.

"Utracené prostředky bych nejen já viděl raději v aktivním boji proti varroóze. Lze začít například tím, že se bude důsledně evidovat počet včelstev v zimě uhynulých a k tomu uvádět předpokládané důvody. Takovou evidenci mohou provádět laboratoře, které by namísto třídění a vyšetřovaní nesmyslných vzorků smetí ze dna úlu tak alespoň aktivně přispěly do sběru dat, bez nichž boj proti varroóze nelze započít," dodává akademik.

Veterináři ani ministerstvo se podle svých slov nastavení jiného systému sledování nákazy varroózou - ať již povinného, nebo dobrovolného - do budoucna nebrání. "Podmínkou případné úpravy systému je však předchozí odborná diskuse, shoda názorů včelařských organizací a následné dodržování nastaveného systému," doplňuje za ministerstvo Bílý.

Podle dokumentu, který v roce 2016 schválila vláda, by mělo být v Česku ideálně kolem 750 000 včelstev. Předloni jich podle Českého statistického úřadu bylo 643 000. Naprostá většina chovatelů v ČR je zájmová. Profesionálů chovajících nad 150 včelstev je v ČR kolem stovky.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Česko příští týden navštíví nový slovenský premiér Eduard Heger

Českou republiku příští týden navštíví nový slovenský premiér Eduard Heger. Setká se mimo jiné s prezidentem Milošem Zemanem. Schůzka je podle mluvčího Jiřího Ovčáčka plánována na čtvrtek v lánském zámku.

Heger se stal předsedou slovenské vlády na začátku dubna. Ve funkci nahradil premiéra Igora Matoviče, který podal po téměř měsíc trvající vládní krizi demisi. Do funkce ho, stejně jako další členy vlády, jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová 1. dubna.

V nové slovenské vládě pokračují téměř všichni dřívější ministři. U moci zůstala koalice čtyř stran, která vznikla po loňských parlamentních volbách.

Matovič rezignoval na funkci ministerského předsedy po roce a necelých dvou týdnech v úřadu, a to v zájmu řešení krize v koalici, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovaly dvě menší vládní strany. V nové vládě bude Matovič ministrem financí.

Čtyřiačtyřicetiletý Heger je členem předsednictva Matovičova protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), které loni v únoru 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby. OLaNO i v Hegerově vládě obsadilo polovinu ze 16 křesel.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Předsedové ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali koaliční smlouvu uskupení Spolu. Chtějí silnou, vzdělanou a na Západ patřící republiku

Zdroj: ČTK
Další zprávy