Vlastní studna pod diktátem státu. Úřady omezují nová povolení, čerpání ohlídá měřák

Pavla Adamcová Jan Nevyhoštěný Pavla Adamcová, Jan Nevyhoštěný
22. 7. 2019 5:30
Doby, kdy byla studna na soukromém pozemku budována jako jistota vlastního zdroje, ze kterého lze čerpat vodu prakticky neomezeně, jsou na některých místech v Česku v nenávratnu. Na povolení ke stavbě a následnou realizaci se čeká skoro rok a podmínky, za kterých se smí studna nakonec používat, mohou letos žadatele nepříjemně překvapit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Cetkovský

Středočeská obec Pyšely má problémy s nedostatkem vody již delší dobu. Město má sice několik kopaných studen, ke skupinovému vodovodu ovšem zatím připojeno není, a jeho možnosti jsou proto omezené. Kvůli suchu i nehospodárnému zacházení s pitnou vodou ze strany některých obyvatel a chatařů zásoby rychle ubývají. Město se tak často už zjara uchyluje k tomu, že vyhlásí zákaz zalévání zahrad, mytí aut či napouštění bazénů z městského vodovodu.

V Pyšelích navíc vzniká nová zástavba a s ní roste také počet zájemců o vlastní zdroj vody. Jedním z nich je i pan Tomáš (vzhledem k riziku sousedských sporů si nepřál uvést své celé jméno), který si letos na jaře nechal vypracovat projekt na stavbu studny na zálivku za několik tisíc korun a na městském úřadě ve spádovém Benešově u Prahy následně zažádal o povolení ke stavbě a čerpání.

Učinil tak začátkem dubna, povolení mu přišlo v polovině června. Vyřízení žádosti nezdržovaly námitky sousedů, ale samotného města Pyšely, které začalo připomínkovat každou takovou žádost z lokality pyšelských novostaveb. "Pyšely argumentovaly tím, že zatímco v novostavbách pod kopcem se vrtají studny jak na běžícím pásu, lidem na kopci voda ze studní mizí. Podle města tak hrozí riziko sousedských sporů," popisuje pan Tomáš.

Více než tyto průtahy ho ale zaskočily podmínky, za kterých benešovský úřad - právě i s přihlédnutím k námitkám Pyšel - nakonec povolil vodu na zalévání ze studny odebírat.

Jak vyplývá z rozhodnutí benešovského úřadu, které má Aktuálně.cz k dispozici, čerpat ze studny na svém pozemku pan Tomáš může jen 90 dní v roce, a to v přesně rozpočítaném množství. V době nepříznivých klimatických podmínek - kterými je sucho, nebo naopak velké množství srážek - nesmí toto vodní dílo na zálivku pozemku využívat vůbec. Studna navíc musí být osazena vodoměrem a musí podléhat pravidelné každoměsíční evidenci.

Není sucho jako sucho

"Nechápal jsem to. Selský rozum mi říkal, že pokud obec vyhlásí zákaz zalévání z vodovodu už od dubna, lze klima považovat za "sucho", a tudíž je studna dle stanovených podmínek pro svůj účel nepoužitelná. Nežádám přeci o studnu, abych mohl zalévat v době, kdy je srážek dostatek," dodává pan Tomáš.

Benešovský úřad naopak tvrdí, že zákaz zalévání platí v lokalitě jen pár dní v roce a ani teď zde omezení zálivky ze studně vodoprávním úřadem vyhlášeno není.

Jak se tedy v nařízení úřadů orientovat? Odběry vody ze studní (i z vodovodu) omezuje takzvaným opatřením obecné povahy vodoprávní úřad - tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Nikoliv obec sama. "Jde tedy o výkon státní správy, nikoliv samostatnou (samosprávnou) působnost. Vodoprávní úřad opatření s obcí pouze projednává," vysvětluje pro Aktuálně.cz advokát společnosti Deloitte Legal Zdeněk Horáček.

"Každé povolení k odběru vody ze studny je individuální a má své konkrétní podmínky. Pokud má již oprávněný omezen odběr vody v určitých obdobích přímo z povolení, je třeba tyto omezující podmínky, respektive jejich naplnění, vázat na objektivní skutečnosti," vysvětluje dále advokát Horáček.

Laicky řečeno: za "sucho" lze považovat moment, kdy odběr ze studny zakáže kvůli nedostatku vody vodoprávní úřad.

"Toto opatření přitom může být nezávislé na případném omezení odběru vody z vodovodu," podotýká právník. Jedná se totiž o dvě rozdílné kompetence vyplývající ze dvou různých zákonů - vodní zákon upravuje možnost omezení odběru vody ze studny, zatímco zákon o vodovodech a kanalizacích upravuje možnost omezení odběru vody z vodovodu.

Vodoměrů zřejmě přibude

I přesto zůstává počet dnů, kdy lze vodu ze studny čerpat, v tomto případě výrazně omezen oproti lidem, kteří si o stavbu studně v Pyšelích stačili požádat ještě loni. Připouští to i samo město. Omezení v počtu dnů se podle obce začalo v povoleních vyskytovat teprve nedávno.

Podle benešovského úřadu se ovšem takové množství povoluje již dlouhodobě. "Devadesát zálivkových dávek za rok je naprosto běžné množství. Odpovídá to cca 1,8 l/m2 na jednu denní dávku, tedy zhruba 16 m3 na 100m2 za rok. Vychází to z platných norem na odběr," vypočítává vedoucí Odboru životního prostředí Městské úřadu Benešov Tomáš Heřmánek. Utahování pravidel pro odběr vody z nových studní přitom zdůvodňuje dlouhotrvajícím suchem.

Novinkou je v Pyšelích osazení nové studny vodoměrem. Podle Heřmánka lze ovšem do budoucna očekávat měření odběrů na celorepublikové úrovni. "Osazování vodoměrem v této lokalitě je na základě obavy obce Pyšely - byly podávány námitky do jednotlivých řízení - z celkového poklesu vody v lokalitě a nijak to vlastníky studní neomezuje, neboť jsou povinni povolené množství dodržovat. Při dodržování povoleného množství nedojde k ovlivnění vodního režimu v lokalitě," upozorňuje Heřmánek.

Za čerpání nad limit povolený úřadem přitom může padnout nemalá sankce. V případě nakládání s vodami v rozporu s povolením se totiž jedná o přestupek s možností uložení pokuty až do výše 500 tisíc korun.

Jedinou možností je odvolání

Pokud se žadatel pro studnu za daných podmínek rozhodne, může na studnaře čekat další řadu měsíců. Zájem je totiž veliký. "Když jsme se orientačně ptali na vrt v březnu, bylo nám řečeno, že volné termíny má studnař až na podzim," potvrzuje pan Tomáš.

Lidé, kterým se přísně nastavené podmínky nelíbí, se mohou vůči rozhodnutí spádového vodoprávního úřadu odvolat do 15 dnů od jeho doručení k úřadu krajskému. "Každý nový odběr podzemní vody ze studny musí být doložen vyjádřením hydrogeologa a stanoviskem správce povodí a zároveň nesmí omezovat již stávající zdroje v okolí, například že by jim 'strhl' vodu. To znamená, že mohou být nové odběry ze studní v návaznosti na místní podmínky omezovány, nicméně by se tak nemělo dít bezdůvodně. Pokud není povolen dostatečný odběr bezdůvodně, tak se má žadatel možnost bránit v odvolacím řízení," shrnuje Horáček z Deloitte Legal. 

Další zpřísňování lze očekávat

Dle názorů oslovených advokátů je ale úspěch při odvolání s otázníkem. Vodní zákon se podle nich bude naopak dále zpřísňovat.

První změnu ve vodním zákoně už koneckonců minulý týden schválila vláda. "Ta předpokládá, zjednodušeně řečeno, oprávnění vodoprávního úřadu změnit nebo zrušit povolení k nakládání s vodami. To znamená rovněž k odběru vody ze studny, pokud dojde ke změně podmínek rozhodných pro stanovení minimální hladiny podzemních vod," upozorňuje Horáček.

V případě vážnějšího nedostatku vody potom mohou omezit odběr ze studní takzvané komise pro sucho, které budou oprávněny vydávat na ústřední či krajské úrovni na dobu nezbytně nutnou opatření, kterými mohou povolení k nakládání s vodami regulovat.

Vody je nedostatek, lidé volají proutkaře. Ti jsou na roztrhání

Vody je nedostatek, lidé volají proutkaře. Ti jsou na roztrhání | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 35 minutami

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy