Tradiční česká firma Triola: Kvůli Jiřetínu nám hrozí konec

Tereza Holanová Tereza Holanová
31. 3. 2015 6:55
Výrobce dámského prádla se stoletou tradicí má v Horním Jiřetíně jediný výrobní závod. Bojí se prolomení těžebních limitů.
Triola v Horním Jiřetíně
Triola v Horním Jiřetíně | Foto: Triola

Horní Jiřetín - Skončíme výrobu, protože miliony korun na přestěhování továrny nemáme. Takového osudu se teď bojí česká firma Triola vyrábějící dámské spodní prádlo, která má téměř stoletou historii.

Výrobní závod i sklady materiálů a hotových výrobků má totiž v Horním Jiřetíně. "Pokud dojde k prolomení těžebních limitů, staneme se jednou z obětí tohoto politického rozhodnutí," říká ředitel společnosti Petr Kala.

K samotné likvidaci továrního areálu by sice nedošlo, protože se podle Kaly nachází až těsně nad částí, která se má bourat. Firma by ale zřejmě přišla o podstatnou část zaměstnanců. Část zaměstnanců nyní žije právě v Horním Jiřetíně.

"Tyto šičky se nám odstěhují bůhví kam. A ty ostatní, třeba z Mostu, se k nám nedostanou, aniž by jely do práce dvě hodiny," tvrdí Kala. Těžba by totiž zničila dosavadní silnici vedoucí z Mostu k továrně.

Zástupci společnosti Severní energetická, která by z případné těžby v dole ČSA profitovala, ale podobný scénář označují za poplašnou zprávu. Pokud by k prolomení těžby skutečně došlo, bude mít podle nich Triola nárok na vyrovnání. "Musíme jednat se všemi na území Horního Jiřetína," říká mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová. Není podle ní rozhodující, zda by se těžba dotkla přímo továrního areálu.

Polovina zaměstnanců v ohrožení

Hlavní strach má Triola o zaměstnance. Pokud by přišla o šičky z Jiřetína i Mostu, zůstane jich ze současných 65 zhruba půlka. "Druhá polovina je z Litvínova a okolí, zde by snad komplikace nenastala," věří Kala.

Získat náhradní pracovníky přitom vyjde na miliony korun ročně. "Zaučení nové šičky trvá až dvanáct měsíců," zdůrazňuje. Navíc je podle něj obtížné nové pracovnice vůbec najít. "Od roku 1989 klesla zaměstnanost v textilním průmyslu o více než devadesát procent, učiliště prakticky neotvírají obory švadlena a šička," vysvětluje.

Firma také dlouhodobě čelí konkurenci textilek, které šijí potahy pro automobilky a lákají zaměstnance na vyšší mzdy. V Triole se hrubá mzda pohybuje okolo 13 tisíc měsíčně. Pokud by chtěla přitáhnout nové pracovnice na vyšší výdělek, musela by zvednout mzdu i ostatním šičkám, což by opět znamenalo statisíce až milion korun ročně navíc.

Na stěhování nemáme

Firma by sice mohla výrobu přestěhovat jinam, ale to by podle Kaly vyšlo na miliony korun, které firma nemá. Prostředí je - zejména kvůli levným dovozům z Asie - vysoce konkurenční. Zatímco v roce 2000 české textilní fabriky uživily více než 53 tisíc lidí, na konci loňského roku to bylo jen 16 tisíc.

"Naše hospodářské výsledky se už několik let pohybují kolem nuly. Nemáme žádné rezervy, ze kterých bychom mohli takový externí šok pokrýt," říká. A úvěr na přesun výroby prý Triole žádná banka nedá. Firma už nemá čím ručit, protože továrnou v Jiřetíně už ručí za jiný úvěr. Pokud by navíc areál zůstal stát nad těžební jámou, ztratí na hodnotě a věřitelé by mohli požadovat předčasné vrácení peněz.

V roce 2013 skončila Triola se ziskem necelých 1,58 milionu korun, o rok dříve se ztrátou 3,77 milionu korun. U UniCredit Bank měla kontokorentní úvěr v hodnotě téměř 10 milionů korun. Výsledky za rok 2014 ještě nejsou k dispozici.

Firma zvažovala také vybudování menšího "baťalandu", tedy areálu, kde by kromě fabriky byla i ubytovna a některé základní služby. "Takový koncept by možná byl reálný pro šičky z Mongolska nebo Ukrajiny. Pro české zaměstnance je to ale utopie," vysvětluje Kala, proč firma tuto možnost zavrhla. Podobný nápad je navíc podle něj krátkozraký i proto, že Triola se prezentuje jako ryze česká. "Nevím, jak bychom si zachovali důvěru a vysvětlili zákazníkům, že brojíme proti levným asijským dovozům, a přitom sami máme polovinu lidí z Asie," dodává.

Důvod k obavám? Spíše příležitost

Triole také vadilo, že neměla žádné informace o možné kompenzaci. Zástupci společnosti Severní energetická se nicméně ozvali na konci března, kdy začal šéf Trioly o svých obavách mluvit s médii, a nabídli "zahájení dialogu obou firem".

Výrobce podprsenek prý nemá důvod k obavám. "Triole žádné problémy související s případnou další těžbou nehrozí," zdůrazňuje mluvčí těžařské firmy Gabriela Sáričková Benešová. Možné prolomení limitů by podle ní naopak Triole pomohlo.

"Pracovní místa, podnikatelské aktivity ani dopravní obslužnost pokračováním těžby ohrožené nejsou. Naopak, dopravní dostupnost může být vzhledem k uvažované výstavbě nové infrastruktury dokonce lepší než v současnosti," tvrdí mluvčí těžební společnosti.

Horní Jiřetín včetně obyvatel navíc podle ní nezmizí bez náhrady – v plánu je vybudování Nového Jiřetína, takže by část zaměstnanců Trioly mohla žít i v něm. "Máme vytipovaných několik lokalit v bezprostředním okolí," upřesňuje Sáričková s tím, že společnost na tento projekt už vyčlenila peníze. Hlásí se také některé okolní obce, například Vysoká Pec, že mají případně volné pozemky.

Náhradu prý dostanou všichni

Pokud by Triolu prolomení limitů přece jen ekonomicky zasáhlo, je Severní energetická podle Sáričkové připravena jednat o vypořádání. "Nejen že jsme ochotni, ale ze zákona musíme jednat se všemi dotčenými lidmi a podnikateli na území Horního Jiřetína," uvádí. Společnost má podle ní povinnost vyrovnat se se všemi dotčenými živnostníky a podnikateli v obci a zajistit jim například přemístění provozoven nebo prodejen.

Také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které návrhy na prolomení limitů připravuje, je partnerem pro vyjednávání o náhradě případné finanční újmy těžební organizace. "Pokud střety zájmů se všemi dotčenými subjekty beze zbytku nevypořádá, povolení nezíská," říká mluvčí úřadu Miroslav Kynčl.

Šéf Trioly návrh na schůzku se Severní energetickou vítá. Připomíná ale, že před lety tvrdili v Mostecké uhelné (předchůdce Severní energetické), že s Triolou budou v kontaktu a vyřeší situaci k oboustranné spokojenosti. "A na jediné schůzce pak vysvětlili, že jsme mimo těžební zónu a že je velmi nepravděpodobné, že bychom měli nárok na nějakou kompenzaci," vysvětluje Kala své současné obavy.

Šéfové vládních stran nechtějí bourat domy

O možném prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí, které stanovila vláda v roce 1991, má koalice rozhodnout do konce června. Ve hře jsou celkem čtyři varianty: limity vůbec neprolamovat, povolit těžbu pouze v dole Bílina (který patří státnímu podniku ČEZ), případně navíc částečně prolomit limity na hnědouhelném dolu ČSA (což by znamenalo zbourání zhruba 170 domů v Jiřetíně), nebo prolomení limitů na celém dolu ČSA (zbourání většiny Jiřetína). Triolu ohrožuje třetí a čtvrtá varianta.

Jednotná zatím není ani nejsilnější vládní strana, ČSSD. Zatímco ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se vyslovil pro třetí možnost, premiér Bohuslav Sobotka zatím prosazuje variantu, která se obejde bez bourání domů. Proti bourání jsou i předseda ANO Andrej Babiš a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

 

Právě se děje

Další zprávy