Tištění peněz v Česku teď patří mezi nejrychlejší na světě. Rychleji přibývají jen v Číně

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
Aktualizováno 5. 10. 2016 10:30
Od začátku roku 2014 do konce letošního prvního čtvrtletí vzrostl v tuzemsku celkový objem vytištěných peněz o 20,4 procenta. Větší tempo než Česko vykázala ve stejném období jen Čína. Centrální banky se zvyšováním objemu peněz v ekonomice obvykle snaží podpořit inflaci.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Měnové intervence České národní banky zařadily Česko do světové špičky v rychlosti tisku peněz. Větším tempem přibývaly nové peníze jen v Číně.

Od začátku roku 2014 do konce letošního prvního čtvrtletí vzrostl celkový objem vytištěných peněz v Česku o pětinu (20,4 procenta). Mezi roky 2013 a 2016 dokonce ČNB díky tisku nových korun, za které nakupuje eura, zdvojnásobila devizové rezervy.

Ukazuje to analýza ekonomů Pavla Kohouta a Aleše Michla, kteří ji provedli pro potřeby jimi založeného fondu kvalifikovaných investorů Quant.

Procentní přírůstek celkového objemu natištěných peněz od ledna 2014 do března 2016 (v národní měně):

Země Změna
Čína 23 %
Česko 20,4 %
Jihoafrická republika 20 %
eurozóna 19,1 %
Indie 18,6 %
Austrálie 16,6 %
Velká Británie 14,8 %
Kanada 12,4 %
Japonsko 11 %
USA 10,2 %

Zvyšováním objemu peněz v ekonomice se centrální banky obvykle snaží podpořit inflaci. Dělají to například nákupem vládních i firemních dluhopisů (jako Evropská centrální banka), nebo nákupem cizí měny (jako Česká národní banka).

V obou případech se na trh dostává více domácí měny, takže každá její jednotka ztrácí na hodnotě, což by mělo vést k postupnému růstu cen. Snaha centrálních bank o dosažení takzvaného inflačního cíle (v případě ČNB jsou to dvě procenta) souvisí s jejich úkolem udržovat cenovou stabilitu.

Podle Michla si však jednotlivé země tisknutím peněz uměle prodlužují období růstu a zároveň přispívají ke vzniku takzvaných bublin na trhu. “Tisknutí peněz nafukuje ceny aktiv od dluhopisů, akcií či nemovitostí až po projekty private equity. To umožňuje Evropě prodlužovat si dobu zahálky,” říká Michal. Poukazuje na to, že právě eurozóna předčila v celkovém objemu vytištěných peněz od roku 1959 až do současnosti všechny ostatní země světa.

Podíl jednotlivých ekonomik na množství vytisknutých peněz k prvnímu čtvrtletí 2016 (po přepočtu na americké dolary):

eurozóna 25,7 %
Čína 19,87 %
Japonsko 19,15 %
USA 18,68 %
Velká Británie 7,20 %
Švýcarsko 2,99 %
Kanada 1,98 %
Indie 1,19 %
Brazílie 0,83 %
Austrálie 0,76 %
Rusko 0,75 %
Česko 0,42 %
Jihoafrická republika 0,30 %
Argentina 0,17 %

Zdroj tabulek: analýza ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta založená na datech centrálních bank jednotlivých zemí a údajích z databáze FRED

Analýza ukazuje, že po započtení všech bankovek, mincí, vkladů na běžných bankovních účtech a krátkodobého majetku fondů bylo na světě do současnosti vytištěno přes 31 tisíc miliard dolarů. Na eurozónu z toho připadá 25,7 procenta.

Jen mezi prvním čtvrtletím loňského roku a stejným obdobím letošního roku přibylo v eurozóně v přepočtu 760 miliard dolarů likvidních peněz. Důvodem je zejména program odkupu aktiv Evropskou centrální bankou, která ve snaze zvýšit inflaci nakupuje každý měsíc aktiva (zejména dluhopisy) za 80 miliard eur.

Při sestavování analýzy se Michl s Kohoutem zaměřili na nejlikvidnější peníze – tedy ty, které lze proměnit v okamžitou spotřebu. Použili definici peněz Money of Zero Maturity (MZM), která se často používá ve Spojených státech amerických. MZM zahrnuje všechno oběživo, běžné vklady v bankách a peníze fondů peněžního trhu, naopak se od ní odečítají rezervy centrální banky. Data k měření MZM a porovnání jednotlivých zemí pocházela od jednotlivých centrálních bank a z databáze FRED, kterou spravuje Federální rezervní banka v americkém St. Louis.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy