Aaron Schwarz je čtyřiadvacetiletý (bývalý) zaměstnanec Centra Edmonda J.Safry pro etiku na Harvardu. Věří ve svobodný přístup k informacím na internetu a je též autorem "Guerrilla Open Acces Manifesto", ve kterém nabádá ke kopírování a sdílení jakéhokoliv typu informací.
S tímto přesvědčením vloni zkopíroval vědecký archiv neziskové organizace Jstor, která na předplatitelské bázi tyto dokumenty prodává institucím a jednotlivcům. Za pomoci speciálního programu stáhl z archivu téměř pět milionů vědeckých článků. Minulý týden byl zatčen a v současnosti mu hrozí trest 35 let vězení a pokuta ve výši milion dolarů.
Vyžaduj pokrok
Schwarz se programování věnuje od svých čtrnácti let a je spoluautorem protokolu RSS, pro distribuci informací a aktualizací z webových stránek. Je také zakladatelem organizace Demand Progress, propagující myšlenky volného internetu a oběhu informací.
"Je to jako, kdyby někdo měl jít do vězení za to, že si v knihovně prohlížel příliš mnoho knih," komentoval Schwarzovo zatčení současný šéf organizace David Segal pro New York Times.
Názor obžaloby zní ovšem nesmlouvavě. "Krádež je krádež, ať jí provedete šperhákem nebo počítačem, ať ukradnete dokumenty nebo peníze. A škoda pro oběť krádeže je stejná pokud si kradené věci necháte nebo je prodáte," uvedl ve svém prohlášení státní zástupce Carmen M. Oritz. Naráží v něm na fakt, že Schwarz, jinak respektovaný výzkumník a bývalý spolumajitel serveru Reddit, se na získáním vědeckých dokumentů nijak neobohatil a stažená data Jstoru vrátil.
Přesto se bude zpovídat z celé řady trestných činů, spojených s nedovoleným průnikem do chráněného počítače. A to i ve chvíli, kdy samotná organizace Jster nežádá Schwarzovo potrestání. "Chtěli jsme vrátit náš obsah a zajistit ho proti ukradení a ujistit se, že nebude dále distribuován. Neměli jsme žádný zájem na dalších trestně právních krocích. Trestní stíhání a to, jak je charakterizované, necháváme bez komentáře," sdělil mluvčí Jsteru New York Times.
Vědění patří veřejnosti
Zatčení Schwarze pobouřilo příznivce hnutí Free Culture, jehož guruem je harvardský profesor Lawrence Lessig, a internetovu petici za propuštění Schwarze již podepsalo více, než 45 000 lidí.
Jedním z nich je Greg Maxwell (31), který následoval Schwarzova příkladu a v návaznosti na jeho zatčení zveřejnil na internetu 19 000 vědeckých článků z archivu stejné organizace. Jedná se o články Královské společnosti, které byly publikovány před rokem 1923. Autorská práva k nim by tak měla být veřejná.
"Tyto vědomosti patří veřejnosti. Pokrok vychází z propojování objevů ostatních a v jejich vylepšování a následném sdělování veřejnosti," popsal své pohnutky Maxwell. Ačkoliv neporušil zákony v takovém rozsahu jako Schwarz, jeho čin sleduje stejný cíl, tedy vyřešit problém oběhu informací v digitálním světě a právo lidí informace sdílet.
Svoboda slova dneška
Podle vlivného bloggera magazínu Salon Glenna Greenwalda, který je známým kritikem americké vlády pro věznění informátora Wikileaks Bradleyho Manninga, je otázka šíření informací kruciální téma: "To, jak je možné distribuovat informaci po internetu, je válka o svobodu slova dnešních dní."
Jako příklad dává Greenwald aféru Wikileaks, během které se internet stal bitevním polem, když server čelil útokům hackerů a velké firmy se jej snažily izolovat od finančních zdrojů. "Vláda zcela jasně ví, že toto je ta nejdůležitější bitva, frontová linie politické kontroly," píše Greenwald.
Podle serveru Technology Review (vydávaným MIT) je extrémní reakce vlády v kauze Schwartz výsledkem záplavy nedávných hackerských útoků na Sony, Citibank a vládní servery USA, které podnikají skupiny LulzSec a Anonymous a také na zveřejnění tisíců tajných dokumentů serverem Wikileaks.
