Systém zdravotního pojištění není na krizi připraven. Chybí mu rezervy

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 10. 2018 12:59
I když bude letos zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy, vyplývá z analýzy zdravotních pojišťoven. Příjmy systému by letos měly stoupnout meziročně o 5,6 procenta, výdaje pak o 7,3 procenta.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. I když bude letos zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy.

Vyplývá to z analýzy zdravotních pojišťoven, jejíž výsledky dnes v Praze na Vysoké škole ekonomické představili její autoři Štěpán Křeček a Karina Kubelková.

V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Autoři vycházeli z odhadovaných ukazatelů pro letošní rok. Příjmy systému zdravotního pojištění by letos měly činit 297,2 miliardy korun. Proti loňsku by tak měly být o 5,6 procenta vyšší. Výdaje by měly dosáhnout 295,4 miliardy, meziročně by se tak měly zvednout o 7,3 procenta. Péče o jednoho pojištěného by tak měla vyjít v průměru na 28 190 korun.

"Systém nebyl schopen za dobu ekonomického růstu vytvořit rezervy a je naprosto nepřipravený v případě, že se ekonomická situace v ČR začne zhoršovat," uvedl Křeček. Podle něj řada zdravotních pojišťoven nemá rezervu ani na jeden měsíc.

Největší plánovanou finanční zásobu má Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, na konci roku by jí měla vydržet na 37 dní. Za ní je Revírní bratrská pokladna se 33 dny. Na 30 dní by měla rezerva stačit Oborové zdravotní pojišťovně, na 20 dní České průmyslové zdravotní pojišťovně, na 15 dní Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, na 12 dní Všeobecné zdravotní pojišťovně a na devět dní Vojenské zdravotní pojišťovně.

Autoři poukazují na to, že rozdělení 10,5 milionu klientů mezi zdravotní pojišťovny není rovnoměrné. U VZP je 57 procent pojištěnců, u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda asi procento. Výdaje se řídí úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

Podle odhadů ministerstva financí by ekonomika měla letos růst o 3,2 procenta. Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Mzdy by se měly zvednout v průměru o 8,6 procenta a s nimi i odvody.

Do zdravotnictví putuje asi 7,3 procenta HDP. V Německu je to 11,3 procenta, ve Švédsku a Francii 11 procent. Nejméně vydává Lotyšsko, a to 5,7 procenta.

"České zdravotnictví je v porovnání se zeměmi EU a jinými vyspělými státy špičkové. Má skvělé výsledky s poměrně malým objemem nákladů. To neznamená, že to tak zůstane do budoucna," řekla Kubelková. Ke stinným stránkám českého systému podle ní patří nadužívaní služeb, podceňování prevence, chybějící ukazatele kvality pro srovnávání pracovišť, malý prostor pro konkurenci pojišťoven a nedostatečná elektronizace.

Kolem roku 2060 by se mohl podíl zdravotnických výdajů v ČR dostat na 20 procent HDP. Jedním z důvodů je stárnutí společnosti. Česko tak bude patřit mezi deset zemí EU, kde se výdaje budou zvyšovat nejrychleji, podotkla Kubelková. Poukázala na to, že české zdravotnictví je "výrazně závislé" na veřejných financích. Celkem 12 procent prostředků pochází z rozpočtů, 70 procent z odvodů do veřejného systému a zbytek ze soukromých peněz. "Země, které jsou závislé na veřejném financování, jsou víc ohroženy v případě ekonomických otřesů a stárnutí populace," řekla Kubelková.

Cestou k udržitelnosti je podle ní zvýšení efektivity uvnitř zdravotního systému. Větší by měla být prevence a ubýt by mělo nadužívání péče. Česko má vysoký počet lůžek či velký počet návštěv na lékaře, dodala Kubelková. Zdůraznila, že nutné bude i zapojení dalších zdrojů. "Není to tak, že by to mělo být pouhé zvýšení spoluúčasti pacientů. To samo o sobě udržitelnost nevyřeší, je potřeba komplexní řešení," uvedla autorka analýzy.

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha je prozíravé připravovat se na budoucí problémy a jedinou cestou k zajištění stability je zvýšení efektivity. "Nikoliv ve smyslu pouze peněz, ale právě uvnitř systému a s využitím tržních principů," komentoval výsledky Friedrich. Narážel tak na malé možnosti konkurence pojišťoven. Podotkl, že zdravotní péči má zhruba pětina pojištěnců, 80 procent lidí ze systému nečerpá. Podle experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála by mělo být zřejmé, co za své odvedené peníze dostávají všichni pojištěnci.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Auto se u Hluboké nad Vltavou srazilo s vlakem, řidička nepřežila

Na železničním přejezdu nedaleko Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se dnes v podvečer srazil vlak a osobní auto, sdělil mluvčí policie Milan Bajcura. Osmačtyřicetiletá řidička osobního auta zemřela, zřejmě přehlédla výstražná světla. Nehoda se podle webu Českých drah stala na trati spojující Strakonice a České Budějovice, provoz na ní byl na čtyři hodiny přerušen. Ve vlaku cestovalo 75 lidí, nikdo z nich se nezranil.

Vozidlo značky BMW zůstalo po nehodě rozdrcené. "Řidička na přejezd vjížděla ve směru od obce Dasný směrem k Hluboké nad Vltavou, pravděpodobně přehlédla světelné a zvukové výstražné zařízení," řekl Bajcura. Přejezd byl bez závor, auto srazil rychlík přijíždějící od Českých Budějovic.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Požár v jaderném provozu v Íránu způsobil velké škody

Požár, který propukl ve čtvrtek v jaderném provozu v íránském Natanzu, způsobil rozsáhlé škody, jež by mohly zpomalit vývoj pokročilých odstředivek na obohacování uranu. Dnes to podle íránských médií uvedl íránský jaderný činitel. Velitel námořnictva íránských revolučních gard Alírezá Tangsírí mezitím podle agentury Reuters prohlásil, že Írán má podzemní "raketová města" na moři i pevnině podél pobřeží Perského zálivu a Ománského zálivu, které by mohly být "noční můrou" pro nepřátele Íránu.

Íránská nejvyšší bezpečnostní rada v pátek uvedla, že příčinu požáru zná, ale podrobnosti oznámí později. Někteří íránští představitelé poznamenali, že za požárem mohl stát kybernetický útok a jeden varoval, že Teherán proti zemím, které budou takové útoky páchat, podnikne odvetná opatření.

Zdroj: ČTK
před 11 hodinami

Chorvatské volby do parlamentu skončily, vítězem je zřejmě vládní HDZ

Hlasování v sobotních parlamentních volbách v Chorvatsku skončilo. Podle průzkumu státní televize mezi voliči opouštějícími volební místnosti zvítězilo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které by mělo získat 61 z celkových 151 křesel. Opoziční Sociálnědemokratické straně (SDP) a jejím menším spojencům by mělo připadnout 44 křesel, napsala agentura Reuters.

Na třetím místě podle průzkumu skončilo euroskeptické Vlastenecké hnutí (DP), které by v parlamentu mělo získat 16 zástupců.

Mnoho analytiků se podle Reuters domnívá, že koalici budou nakonec muset sestavovat obě nejsilnější strany, protože vytvořit stabilní vládu s menšími partnery jako DP by bylo obtížné. Vůdci obou velkých stran ale doposud možnost velké koalice odmítali.

Další zprávy