Praha - Proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci má být obnoveno k polovině příštího roku. Dnes se na tom dohodli lídři koalice ANO a ČSSD, informovala na Twitteru místopředsedkyně poslaneckého klubu sociální demokracie Kateřina Valachová.
Náhrada bude ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což činí zhruba 3,5 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých týdnech spojoval zrušení tzv. karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat od roku 2020. Podle Valachové je součástí dnešní dohody to, že systém začne "nabíhat od roku 2019".
Maláčová před týdnem řekla, že pokud ANO nepodpoří konec karence od 1. července 2019, jednalo by se o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO. Valachová dohodu na 1. červenci označila za výsledek dnešní koaliční schůzky. "Platba 60 procent. Zaměstnavatelům se o 0,2 procentního bodu sníží odvody. Zrušíme možnost hlásit nemoc tři dny zpětně," napsala na Twitteru bývalá ministryně školství.
Negativní názor zaměstnavatelů se podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nijak nemění. "Žádnou změnu nevidíme, na svém stanovisku trváme," konstatoval. Odbory jsou naopak jednoznačně pro, konstatoval předák Josef Středula. "Nevadí nám to snížení pojistného o 0,2 procenta, myslíme si, že je to zcela v pořádku. Lidé nemocní jsou, toto umožní, aby byli zajištěni," uvedl.
Pro ČSSD je to priorita
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu začátkem září postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.
Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Podle Maláčové nese za zpoždění odpovědnost její předchůdkyně Němcová, protože se za ní na systému nepracovalo.
Karenční doba v nemocenské
Třídenní karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda vedená Mirkem Topolánkem. Počet marodících zaměstnanců následně výrazně klesl, zvýšila se však průměrná doba pracovní neschopnosti.
Rok | Počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti | Průměrná doba trvání neschopnosti |
---|---|---|
2005 | 3 185 257 | 33,62 |
2007 | 2 865 201 | 35,11 |
2008 | 2 223 914 | 39,50 |
2009 | 1 526 014 | 48,43 |
2010 | 1 334 052 | 46,53 |
2015 | 1 526 798 | 41,38 |
2017 | 1 694 751 | 41,27 |
Po zavedení karenční doby výrazně ubylo dočasných pracovních neschopností na krátkou dobu. Zastánci opatření tehdy argumentovali tím, že lidé přestali "simulovat". Podle kritiků však naopak došlo k tomu, že lidé chodí do práce často nemocní.
V roce 2017 vyšlo vyplácení nemocenské státní kasu na celkem 18,29 miliardy korun.