Praha - Spíše kriticky hodnotí osobnosti změny v zemědělské politice Evropské unie tak, jak je přijala v noci ze středy na čtvrtek Rada ministrů zemědělství.
Většina expertů se shoduje v tom, že výsledný dokument je úspěchem Česka. To totiž dosáhlo výrazného snížení krácení dotací největším zemědělským podnikům s ročními příjmy nad 300 tisíc eur.
Ty by měly nad rámec krácení (v roce 2012, odkdy se bude tato skutečnost Česká republika týkat) odvádět jen čtyři procenta z produkčních dotací navíc.
Původní návrh EU ještě z loňského roku přitom počítal s redukcí dotací na zemědělskou výrobu pro největší podniky ve výši 45 procent. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče se ale přesto Česko při schvalování závěrečného dokumentu zdržela hlasování.
Něco je nepřijatelné
"Pro nás je samotný princip modulace (krácení plateb a jejich částečný převod do programů rozvoje venkova podle velikosti farem - pozn. red.) nepřijatelný," uvedl ministr. Závěrečná podoba reformy navíc neobsahuje řadu původně navrhovaných kroků k částečné liberalizaci evropské zemědělské politiky.
Stejně hodnotí přijatý dokument i europoslanec za Hynek Fajmon. „Většina dotací zůstala zachována stejně jako většina stávajících podmínek k udělování dotací. K žádné významné liberalizaci nedochází," říká.
Podle náměstka ředitele Ústavu zemědělských a potravinářských informací Tomáše Douchy lze pouze konstatovat, že "vyhrály velké zemědělské podniky". Douchovi přitom vadí zejména nevůle EU ke změnám v plošných dotací. Podle jeho slov by měly být zemědělské podpory více cílené. "Plošné a necílené podpory nejsou cestou k efektivnějšímu využití zemědělských podpor," zdůrazňuje.
Zemědělci ale dosažený kompromis vítají. "Je to nepochybně velký úspěch," říká předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský s ohledem na snížení škrtů v produkčních dotacích. Svaz nicméně podle jeho slov nesouhlasí s ročním navyšování kvót na produkci mléka o jedno procento. "My jsme byli proti navyšování," dodal.
Řada pozitiv
Podle poradce ministra zemědělství Michala Pospíšila lze nicméně v přijatém materiálu nalézt řadu pozitivních prvků. „Především jde o závěrečnou deklaraci jako vůbec první signál pro budoucí změny zemědělské politiky. Její znění otevírá prostor pro naše předsednictví v oblasti přímých plateb," konstatuje poradce.
Za žádoucí Pospíšil považuje také dohodu, podle níž se zvyšuje podpora pro začínající zemědělce z 55 na 70 tisíc eur, zisk dalších devíti milionů eur pro Česko na dotační programy a také skutečnost, že předmětem intervenčního výkupu zemědělských komodit budou obiloviny jako celek.
Původní návrh přitom počítal s intervencí států jen v případě pšenice. V případě intervenčních výkupů navíc podle Pospíšila došlo k dohodě, podle níž by bylo za současných podmínek (cena 101,31 eura za tunu obilovin) možno v rámci EU nakoupit jen tři milionu tun obilí, na další vykupované množství by byly vyhlašovány tendry. Tím by se ceny intervenčně vykupovaného obilí více blížily reálné situace na trhu.
