Washington - Rozvojové trhy jsou připravené složit se na pomoc zadlužené eurozóně. Za to, že pošlou Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) peníze, ale chtějí získat více pravomocí. Větší vliv na chod MMF žádají především Brazilci.

Zda a na čem přesně se jednotlivé strany dohodnou, by mělo být jasné na konci víkendu, během něhož se uskuteční zasedání MMF a Světové banky.

Něco za něco

Jak informovala šéfka MMF Christine Lagarde, fond se snaží na boj s krizí v eurozóně obstarat nejméně 400 miliard dolarů (7,6 bilionu Kč). Čtyři pětiny z toho už přispěli Evropané a Japonci.

Dalších 80 až 100 milionů by měly zajistit rychle rostoucí ekonomiky, kam patří především země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Spojené státy se do záchranné akce odmítly zapojit.

Rusové zatím oznámili, že jsou ochotní poskytnout 10 miliard dolarů, od Číny by mohlo přitéct zhruba 60 miliard.

Jednání se nečekaně protahují především kvůli Brazílii, jejíž zástupci požadují výměnou za účast více vlivu v rámci skupiny G20 a MMF. Podle slov svého ministra financí jsou frustrování z toho, že k omezení vlivu Evropy zatím dochází příliš pomalu.

Zástupci MMF přitom na země BRICS apelují, aby s pomocí neotálely. "Dluhová krize eurozóny představuje nyní pro globální ekonomický růst největší riziko," uvádí agentura Reuters.

Finanční trhy mají strach zvláště z toho, že po Řecku, Irsku a Portugalsku budou potřebovat záchranný balíček také Itálie a Španělsko.

Uklidnit investory by mělo právě navýšení peněz, které má fond k dispozici, zdůrazňuje ředitelka MMF. Pokud se fondu podaří sehnat potřebných 400 miliard, bude mít na záchranu problémových zemí k dispozici 785 miliard dolarů (14,9 bilionu Kč).

Pomoc v pátek večer přislíbili i další členové fondu. jak Jižní Korea, tak Velká Británie poskytnou 15 miliard dolarů, Austrálie 7 miliard a Singapur 4 miliardy dolarů.