Frankfurt - Evropská centrální banka spustí program neomezených nákupů vládních dluhopisů periferních zemí eurozóny.
Nákup dluhopisů ale podmíní přijetím plnohodnotného programu makroekonomických změn, jakému se dosud zavazovaly všechny země, které čerpaly unijní pomoc.
Na tiskové konferenci ve Frankfurtu to řekl prezident ECB Mario Draghi. Program podle něj skončí, až bude dosaženo jeho cíle, který obecně definoval jako odstranění "neodůvodněně" vysokých úroků na dluhopisech jižních zemí eura, především Itálie a Španělska.
V reakci na detaily plánu hlavní indexy na Wall Street výrazně rostly - kolem páté našeho času, tedy asi dvě hodiny po Draghiho proslovu, to bylo zhruba o jedno a tři čtvrtě procenta. Burzovní index S&P 500 se držel na svém čtyřletém maximu.
Draghi: Záchrana stojí na dvou nohách
Svou pomoc ECB poskytne přes záchranné fondy EFSF a ESM, které ji striktně podmiňují reformami. Tím se tento záchranný plán podle Draghiho postaví na "druhou nohu". Odliší se tak od všech předchozích injekcí, kterými se ECB snažila zmírnit krizi eura v letech 2010 a 2011. To podle něj zaručuje mnohem větší šance, že tentokrát plán uspěje.
ECB bude nakupovat pouze dluhopisy s kratší než tříletou splatností. Program se podle Draghiho bude vztahovat na všechny budoucí případy zemí, které pomoc budou potřebovat, ale také na země jako Řecko nebo Portugalsko, které už záchranné programy čerpají. Na ty však pouze v případě, že to budou potřebovat při svém návratu na dluhopisové trhy.
Plán počítá také s "preventivním programem," který dodá úvěry zemi zažívající dočasné šoky. To je důležité hlavně pro Španělsko a Itálii, protože podle Economistu jim to může poskytnout peníze ECB, aniž by se tím odstřihly od finančních trhů.
Nákup dluhopisů bude takzvaně sterilizovaný, což znamená, že nenafoukne účetní knihy ECB, která tak jinými slovy říká, že nebude tisknout peníze a nezvýší tím riziko inflace.
ECB bude každý týden zveřejňovat, jak "dlouhé" dluhopisy a kterých zemí nakupuje a kolik jich drží. Sníží také nároky na to, jaká aktiva mohou vlády výměnou za dluhopisy vkládat jako takzvaný kolaterál neboli zástavu. Mohou jimi být nově například aktiva denominovaná v dolarech a jenech, ale držená vládami eurozóny.
Draghi během tiskové konference několikrát čelil dotazům, zda nákupem dluhopisů nepřekročí ECB svůj mandát. Fakt, že čtvrteční plán nepodpořil z celé bankovní rady jediný hlas, podle něj dává jasný signál, že tomu tak není. Zároveň to podle něj vylučuje dohady, že by pod jeho vedením ECB byla milosrdnější k jihu eurozóny, odkud jako Ital sám pochází.
Na strach je tu ECB, na reformy vlády
Draghi opakovaně zdůraznil, že dluhopisový trh eurozóny je dnes "ve všech směrech roztříštěný" a plný nerovnováh. Výše úroků na dluhopisech některých zemí podle něj plyne z neracionálního strachu a sebenaplňujících se proroctví trhů, a je tak do značné míry "neodůvodněná."
Příslib ECB k neomezenému nákupu dluhopisů má zjednodušeně řečeno vymazat právě tuto neopodstatněnou složku vysokých úroků na dluh periférie. Program podle Draghiho skončí, až se to povede, což je podle něj plně v mandátu ECB.
Tu část vysokých úroků, která už své objektivní ekonomické opodstatnění má ve vysokém zadlužení a nedostatku konkurenceschopnosti periferních ekonomik, musí podle něj snížit ona "druhá noha" - tedy makroekonomické reformy, kterými ECB nákup dluhopisů podmiňuje.
Podle Draghiho, který několikrát zopakoval, že euro je "nevratný" projekt, by měl program rozproudit měnové kanály, které právě kvůli zmíněným neodůvodněným nerovnováhám zatuhly. To by se podle něj časem mělo promítnout i do reálné ekonomiky tím, že se rozproudí úvěry. Ne však o moc, protože kvůli globálnímu zpomalení je poptávka slabá.
O finanční zdraví ECB se prý kvůli programu netřeba obávat, podle Draghiho drží k dnešnímu dni vládní dluhopisy v hodnotě jen kolem tří procent HDP eurozóny.
Jako možná slabina programu se může jevit, že podle všeho dopředu nepočítá s alternativou, že německý ústavní soud v Karlsruhe příští týden zamítne spuštění záchranného fondu ESM, přes který by pomoc měla proudit. Podle Draghiho se ale najdou nástroje, jak program i tak udržet v chodu.
Na otázku, zda se program podaří spustit do konce měsíce a pomoct z něj Španělsku, odpověděl Draghi, že to záleží na tamní vládě.
ECB nakonec ve čtvrtek svou klíčovou úrokovou sazbu nesnížila, protože zpomalení, kterým eurozóna prochází, už bankovní rada podle Draghiho zahrnula do snížení, které provedla začátkem června.
