Brusel -Na 700 miliard eur navýšila eurozóna ochranný val, který ji má ochránit před nákazou z jihu. V pátek se na tom dohodli ministři financí eurozóny. Německo to přitom dosud odmítalo.
Do hry se však přesto vrací otravná otázka. "Bude to stačit?" shrnul věc ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Jednak se totiž stále prohlubují ekonomické potíže Španělska, Portugalska a Řecka. A pak také není jasné, zda bude stávající navýšení valu stačit Mezinárodnímu měnovému fondu, aby také on splnil svou část dohody, a záchranné peníze navýšil také ve svých sejfech.
Dva fondy naráz, zn. dočasně
Nafouknutí ochranného valu není účetně zrovna triviální operace. Zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že dva fondy, které se měly původně vystřídat, pojedou nějaký čas vedle sebe.
Fungovat tak bude po určitou dobu jak stávající dočasný fond EFSF s celkem 440 miliardami, tak trvalý záchranný mechanismus ESM s plánovanými 500 miliardami. Spuštěním ESM měl původně EFSF skončit.
V EFSF je na už schválené záchrany Řecka, Irska a Portugalska vyčleněno 200 miliard. Jejich čerpání se tak spojí s 500 miliardami nového ESM, který spustí v červnu.
V případě nutnosti bude moci eurozóna použít také 240 dosud nevyužitých miliard z EFSF, ovšem jen do roku 2014, než se do ESM nastřádají všechny potřebné peníze.
Celková výše garancí však nikdy nemá přesáhnout "700 miliardový strop," citovaly Financial Times ze závěrečného stanoviska.
Právě možnost dočasného čerpání z 240 volných miliard je zřejmě ústupek Mezinárodnímu měnovému fondu a zemím skupiny G20. Ty už dříve daly najevo, že prosté spojení už běžících 200 miliard záchrany z EFSF a 500 miliard z ESM jim nebude stačit k tomu, aby i ony zvýšily garance na záchranu eura.
Jestli jim toto "navýšení-nenavýšení" se 700 miliardovým stropem bude stačit, je tak stále otázkou.
Španělsko řeckou cestu, Řecko ven z eura?
Mezitím se na jihu Evropy situace dál komplikuje.
Španělský premiér Mario Rajoy tento pátek představil návrh rozpočtu, který podlě něj bude "velmi úsporný." A to jen pár dní poté, co jeho země čelila první generální stávce od listopadu 2010 namířené právě proti úsporám.
Španělsko s 24 procentní nezaměstnaností, tak podle BBC čekají letos škrty o 35 miliard eur, během příštích 20 měsíců musí deficit snížit o celých pět procent HDP.
"Tak tvrdá rozpočtová restrikce uvrhne ekonomiku do hlubší recese a zhorší znovu situaci ve státní kase i finančním sektoru," naznačuje Jan Bureš, proč se před časem - podobně jako už dříve u Portugalska - vrátily obavy o udržitelnost španělského dluhu.
Podobně nepříznivé zprávy přicházejí i z Řecka. Předvolební průzkumy tam totiž naznačují, že dnešní koaliční strany nemusí získat potřebnou většinu ke zformování vlády. Právě ony přitom zatím podporují podmínky finanční záchrany země a tedy i jejího setrvání v eurozóně. Na rozdíl od vyhraněné levice a pravice, která v průzkumech posiluje.
Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj uvedla, že řecké volby budou pravděpodobně 6. května.
Šéf odboru národních úvěrových známek ratingové agentury Standard & Poors Moritz Kraemer mezitím tento týden připustil, že řecký dluh bude muset být znovu restrukturalizován. I po osekání ze 160 na současných 116 procent HDP, totiž podle všeho není pro tamní hospodářství udržitelný.
Pára v hrnci reforem chladne
Bez zrychlení zavádění reforem a širší politické shody program na záchranu Řecka "vykolejí," varoval také člen bankovní rady Evropské centrální banky Jörg Asmussen.
Po urychlených škrtech, které po svém nástupu prosadil italský úřednický premiér Mario Monti, se už i on setkává s rostoucím odporem opozice a odborů ve své snaze reformovat pracovní trh a nastartovat růst. Tento týden kvůli tomu dokonce ze své cesty po Asii nepřímo pohrozil svou rezignací.
"Evropskému reformnímu tažení hrozí, že mu dojde dech," shrnula změnu klimatu v eurozóně agentura Reuters v titulku své analýzy. Z části za to může úleva, kterou finančním trhům poskytly injekce více než bilionu eur půjček od ECB a z části odpor voličů či opozice, kterému pokusy o reformy čelí nejen na jihu, ale i v Německu či Francii.
