FT: Nechme Řekům a Portugalcům euro, ať ale zbankrotují

Tereza Holanová Tereza Holanová
13. 2. 2012 13:20
Pokud se eurozóna rozhodne pro jiná řešení, tak se zruinuje, varuje německý ekonom
Foto: Reuters

Londýn - Vyloučit neposlušné státy z eurozóny? Ne, raději je tam nechat a poslat do bankrotu. Takto si představuje řešení současné dluhové krize komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau.

Nápad, že by se Řecko mělo vzdát eura a politici by místo toho měli pomoct Portugalsku, považuje za nedokonalý.

"Osobně si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby si zástupci eurozóny uvědomili, v jak dezolátním stavu obě země jsou, nechali je v rámci měnové unie zbankrotovat, dostatečně navýšili záchranný fond a pak jim pomohli začít znova," píše ekonom ve svém komentáři.

Opakování starých chyb

Podobné řešení podle něj vyjde značně draze, přehlížet dál realitu by ale eurozónu zruinovalo. Dosavadní snahy zachránit Řecko totiž skončily fiaskem a teprve nyní si to začínají první politici uvědomovat, míní Münchau.

Ten kritizuje zástupce Evropské měnové unie především za to, že se nezvládli poučit z přešlapů svých předchůdců.

"Před dvěma lety byla většina evropských politiků přesvědčená, že Řecko ze svých problémů nějak vyvázne. Přitom jim chyběla jakákoliv zkušenost se zvládáním finančních krizí," píše komentátor.

Zástupci EU se podle něj "odmítli radit s politiky z jiných částí světa, které zažily propad ekonomiky v uplynulých desetiletích." Kromě toho se "ozbrojili ignorací a arogancí a nakonec dopadli tak, že opakují staré chyby."

Plánované osekání dluhu nestačí

Samotný ekonom zastává názor, že úspěšný nebude ani poslední pokus o znovuoživení řecké ekonomiky. V následujících týdnech podle něj nastane období klidu, na jehož konci se ovšem ukáže, že škrty mezd a důchodů řeckou depresi pouze zhoršily. Evropští politici následně zjistí, že v takto neutěšeném prostředí nepřipadá v úvahu jakákoliv privatizace.

"Co by vlastně řeckou krizi ukončilo?" ptá se ekonom. "Obecně se mluví o tom, že snížení veřejného dluhu ze 160 procent HDP na 120 procent do roku 2020. Nezapomeňme však, že oněch 120 procent je jen politické číslo, které postrádá ekonomické odůvodnění," pokračuje komentář.

Samotný Münchau považuje za hranici, na niž by se měl dluh dostat, 60 procent HDP. Teprve poté se podle něj Řecku povede uniknout z krize.

Aby došlo ke "zmrtvýchvstání", musí mít Řecko funkční ekonomickou infrastrukturu, moderní trh práce a méně kmenový politický systém. Teprve potom začnou finanční trhy Řecku opět věřit. To ale může trvat dekády, varuje Münchau.

 

Právě se děje

Další zprávy