Praha - 20. ledna usedne v Bílém domě první americký prezident černé pleti. Bude to 150 let poté, co nad Spojenými státy vyhlásil vládu Joshua Abraham Norton - první a poslední císař USA a protektor Mexika.
Do "funkce" mu přitom tehdy pomohla stejná lapálie, kterou teď musí řešit Barrack Obama: kapitalismus na americký způsob. A vpravdě americký je taky způsob, jakým se císař Norton ze své hospodářské krize dostal.
Joshua A. Norton se narodil v Londýně roku 1819 a mládí strávil s rodiči v Jižní Africe. Jak uvádí například internetová encyklopedie wikipedia.org připlul do San Franciska ve třiceti letech se slušným jměním - 40 tisíci dolary. Pustil se do obchodu s nemovitostmi a stal se makléřem s importovanými komoditami, na kterých brzy vydělal čtvrt milionu. Osudnou se mu stala rýže.
Rýže pro dělníky
Do San Franciska se tou dobou stěhovaly davy dělníků z Asie a Norton chytře vsadil na poptávku po jejich tradiční stravě. Cenu vyšrouboval dnes známým trikem: skoupil všechny zásoby ve městě. Než toho ale stihl využít, do přístavu vpluly dvě lodě plné - rýže. Spekulace se obrátila v katastrofu, rýžová bublina splaskla. Norton vyhlásil bankrot a na čas zmizel.
Když se roku 1857 vrátil, byl to jiný člověk. Říkal si "My" a vytrvale se označoval za jediného vládce USA. Za pomoci editora San Francisco Bulletin se nakonec 17. září roku 1859 oficiální proklamací oznámil poddaným a prohlásil se císařem.
Norton I. nařídil, aby se poddaní sešli v sanfranciské Music Hall a učinili "změny v stávajícím právu unie, aby se zamezilo zlům, kterými země trpí a vrátili tak sebedůvěru v naši stabilitu a integritu jak doma tak v zahraničí." Nikdo nepřišel. Vládce tak nedostal příležitost zahřímat své: "Change, yes we can!". Císařem už ale zůstal. A Američany změnil. Aspoň ty ve "Frisku" určitě.
S šavlí a slunečníkem se denně procházel po ulicích a kontroloval policisty ve službě, dohlížel na postup oprav komunikací a budov a na dodržování městských předpisů. Netrvalo dlouho a restauratéří se začali předhánět, aby jedl právě u nich na účet podniku a stal se tak jeho patronem. Po celém městě ho začali vozit zdarma a jednou dokonce radnice uspořádala shromáždění na jeho počest. A to není vše.
Bylo mu umožněno vydávat vlastní akcie, vybírat od poddaných daně a nechat si proplácet vlastní poukázky ( "splatné prostřednictvím našeho soukromého majetku, v případě že se vláda Nortona Prvního neudrží pevnou"), které mu tiskli místní tiskaři. Zadarmo. Zůstal však skromný a jako moudrý diktátor si dával pozor, aby na své poddané neuvalil nepřiměřenou zátěž. A, jak už to ve Spojených státech bývá, ani to není vše.
San Francisco začalo být hrdé, že se stalo hlavním městem císařství a sídlem vladaře. Lidé v ulicích se Nortonovi I. začali klanět a vzdávali mu čest. Jako "Norton Joshua (Císař), bytem Metropolitní hotel" byl dokonce uveden i v městském adresáři. Kalifornská univerzita pro něj uspořádala přehlídku kadetů, bylo mu vykazováno čestné místo při divadelních představeních, koncertech a přednáškách.
Respekt hlavnímu městu
Policejní oddělení, neboli "Nortonův císařský policejní sbor" ho požádal, zda by mu neprokázal tu čest a nepochodoval v čele výroční přehlídky. Vyhověl a před průvodem kráčel důstojně i se svými dvěma podvraťáky Bummerem a Lazarem, údajně skvělými lovci krys.
Norton ale nezahálel. Vydal spoustu nařízení a dokumentů, které editoři jako jeho věrní poddaní otiskovali. V jednom takovém nařízení si třeba vymiňoval řádný respekt svému hlavnímu městu. Pod pokutou 25 dolarů zakazoval používat pro ně zkrácené jméno "Frisco". Podle jeho životopisu na stránkách molossia.org jsou někteří obyvatelé města tomuto nařízení věrní dodnes.
Předvídal vypuknutí občanské války a když k ní došlo, nabídl se, že ji rozsoudí. Byl oslyšen. Stejně jako když navrhoval postavit most přes sanfranciský záliv. Za šedesát let už most stál. Dnes je u něj pamětní deska, která oceňuje Nortonovu prorockou moudrost. Aby v zemi "utišil politické rozbroje" vydal 4. srpna 1869 výnos, kterým pod trestem vězení na pět až deset let zakázal činnost demokratické i republikánské strany.
Během jedné z tehdy četných protičínských demonstrací stanul před rozvášněným davem a hrozící lynč odvrátil podobně jako Obamův velký vzor Martin Luther King - modlitbou. A je taky pravda, že na shromáždění feministek řekl, ať jdou domů hledět si svých dětí, přestože předtím podepsal deklaraci za rovnoprávné postavení žen. Nebo že se vzdal titulu protektor Mexika krátce poté, co jej přijal, se zdůvodněním, že "není možné chránit tak neklidný národ".
Norton zůstal císařem až do své smrti 8. ledna 1880, kdy jeho výsost ranila mrtvice. "San Francisco bez Císaře Nortona, bude jako trůn bez krále," psaly tehdy noviny. Prapory visely na půl žerdi. Obchody zavřely. Jeho movitější poddaní mu vypravili císařský pohřeb. Smutečním průvodem šlo dvacet tisíc lidí.
Když pak jeho ostatky za doznívající Velké hospodářské krize roku 1934 převážely na jiný hřbitov, doprovázelo ho už šedesát tisíc lidí a vojenské pocty. Prapory zase vlály v půl žerdi, obchody zase zavřely. Na jeho náhrobku stojí: Norton I., císař Spojených států amerických a protektor Mexika. Bez uvozovek.
