Policie proti němu totiž zahájila za takzvaný insider trading trestní stíhání. Ministři Bohuslav Sobotka a Milan Urban, jako zástupci státu v energetické společnosti, jej už ale vyzvali k odstoupení a varovali, že pokud tak neučiní sám, na příští dozorčí radě to navrhnou sami.
"Respektuji názor majoritního akcionáře (státu) a odstupuji z představenstva společnosti ČEZ. Své rozhodnutí oznámím na nejbližším zasedání dozorčí rady. Současně, po dohodě s vedením společnosti, nastupuji od zítřejšího dne na dovolenou," zareagoval dnes Svoboda na prohlášení ministrů.
Případný trest se může pohybovat mezi dvěma až osmi lety. Místopředseda představenstva tvrdí, že je nevinný. "Věřím, že se prokáže, že jsem žádný zákon neporušil, a budu se moci zpět zapojit do aktivní práce ve společnosti," dodal Svoboda.
Výnos nepovolených akcií končí minusem
Kauzu šetří i Komise pro cenné papíry, která Svobodovi hrozí pokutou až deseti milionů korun. Obchody, které Svobodovi vyčítají, vynesly zhruba 1,6 milionu korun.
Takový finanční trest by obstál i v porovnání s pokutami, které udělují zahraniční regulátoři.
Šéf americké dopravní společnosti Swift Transportation Jerry Moyes vydělal na "podivuhodně výhodné" transakci 600 tisíc dolarů. Koupil těsně před zveřejňováním čtvrtletních výsledků akcie své firmy. Ta pak vykázala nečekaně dobrý zisk.
Aby si "udobřil" americkou Komisi pro cenné papíry, souhlasil s pokutou 1,25 milionu dolarů.
Ještě hůře dopadl John Youngdal, bývalý ekonom investiční banky Goldman Sachs. Za použití neveřejných informací při obchodování v roce 2001 si od soudu odnesl trest odnětí svobody v délce 33 měsíců.
I na Západě se tutlá
Co provedl? Věděl dřív než jiní, že vláda ukončí prodej třicetiletých dluhopisů. Díky tomu jeho firma vydělala 3,8 milionu dolarů.
Ale i na Západě se najdou kauzy, které jako by "vyšuměly". Šéf španělské Telefóniky, majitele Českého Telecomu, César Alierta Izuel, stanul před soudem kvůli insider tradingu v roce 2002.
Když totiž ještě šéfoval tabákovému gigantu Tabacalera, nakoupil a opět prodal balík padesáti tisíc akcií společnosti za dva a půl milionu eur. Že to bylo náhodou před zdražením tabáku a převzetím firmy Havatampa a že výdělek následně činil 1,86 milionu, přišlo španělské prokuratuře podezřelé.
Jenže v roce 2002 stál v čele vlády José-Maria Aznar, blízký přítel Alierty. Nejdříve soud požádal o kauci pět milionů eur a pak se na celou kauzu zapomnělo. Přitom právě insider trading zlomil vaz Aliertovu předchůdci u Telefóniky.
Případ byl znovu otevřen vloni v červenci, ostatně ve Španělsku se také změnila vláda. V listopadu pak ale soud zastavil projednávání. Důvod? Od roku 1998 se podařilo celou akci promlčet, uvedla agentura Dow Jones.
Proč americký protějšek české Komise pro cenné papíry slaví úspěchy s dopadeními "neplechářů"? Český regulátor nemá tolik odborníků kovaných v burzovní kriminalitě a hlavně není tak "krvežíznivý" a nesleduje každou stopu.
A také neslibuje odměny za to, když nepoctivce někdo udá. Američané slibují až desetinu pokuty.
