Praha - Fotbalové mistrovství světa v roce 2014 a olympijské hry o dva roky později. To jsou dvě události, které obrátí pozornost celého světa k Brazílii.

Ta je už nyní jedním z tahounů světové ekonomiky. Brazílie v současné době vyprodukuje šestý největší hrubý domácí produkt na světě. Mezi rozvíjejícími se trhy zaujímá Brazílie co do tvorby HDP druhé místo.

Země je spolu s Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou součástí skupiny BRICS, tedy rychle rostoucích trhů, které mnozí analytici považují za hlavní tahouny světové ekonomiky.

Stejně jako v Číně či Indii ale i v Brazílii růst v posledních letech zpomaluje. Zatímco v roce 2010 se jednalo o 7,5 procenta (pro srovnání, Česko zažilo zlepšení o 2,7 procenta a Evropská unie o dvě procenta), loni to bylo „už jen" o 2,7 procenta.

Rizikem pro další rozvoj brazilské ekonomiky je její závislost na vývozu surovin, a to především na čínské poptávce. Stejně tak by bolestivě pocítila, pokud by přestala přitahovat investory, myslí si ekonomové, které online deník Aktuálně.cz oslovil.

Pomáhají suroviny i domácí nákupy

Za vůbec hlavní potenciál Brazílie považují ekonomové její přírodní bohatství. Jde o železnou rudu, minerály, diamanty, zlato či stříbro. Nechybí ani zásoby uhlí, ropy a zemního plynu.

Vyspělou má Brazílie také zemědělskou produkci. Je největším světovým vývozcem cukru, kávy, pomerančové šťávy, tabáku, kuřecího a hovězího masa. V případě sóji a kukuřice jí patří druhé místo.

Jak zmiňuje Ľuboš Mokráš z České spořitelny, kupní síla tamní střední třídy stále roste. To podporuje tvorbu HDP, zároveň se snižuje závislost země na exportu a globální poptávce. Že domácnosti více bohatnou, a tedy i více utrácejí, souhlasí i Petr Čermák ze skupiny Colosseum.

Pavel Sobíšek z UniCredit Bank považuje za pozitivní rys brazilského trhu menší míru státních zásahů ve srovnání s Čínou a Ruskem a menší míru ekonomického chaosu oproti Indii.

Systém je třeba reformovat

Podrazit nohy může Brazílii zvláště silná provázanost na Čínu, které jihoamerická země dodává například železnou rudu.
Kromě toho zemi, stejně jako například Rusko, sužuje byrokracie a korupce.

"Srovnávací studie Světové banky soustavně umisťují Brazílii mezi země s nejtěžší regulatorní a byrokratickou zátěží. Například založení firmy trvá 152 dní, trojnásobek světového průměru," stojí v analýze společnosti McKinsey.

Brazílie má také nadále před sebou celou řadu klíčových reforem, bez kterých její trh dlouhodobě prosperovat nemůže. Nutné je modernizovat daňový systém, systém sociálního zabezpečení či státní správy. "Ale to skoro všude," komentuje Mokráš.

Kromě toho je pro Brazílii stále typická nedostatečně rozvinutá infrastruktura - ačkoliv v rámci BRICS stále ještě patří mezi nejlepší.

Příjmová nerovnost a šedý trh

Petr Čermák rovněž připomíná vysoké sociální rozdíly. Přibližně čtvrtina obyvatel tu stále ještě žije pod hranicí chudoby. Giniho koeficient země letos podle statistik The World Factbook činí 0,52 procenta, což řadí Brazílii na 16. místo ve světě.

Pavel Kohout z Partners vidí jako hrozbu vysoký podíl šedé ekonomiky - která by se podle něj měla podílet až na 40 procentech brazilského HDP a na 55 procentech souhrnné zaměstnanosti.

"Ve srovnání s formálně registrovanými a řádně vedenými podniky však šedá ekonomika dosahuje jen asi 46 procent úrovně produktivity. Představuje tak břemeno, které brání v rychlejším růstu a v odstranění masivní chudoby," říká ekonom pro Aktuálně.cz.

Jak uvádí McKinsey, pro ilegální či pololegální podniky jsou pak typické daňové úniky, ignorování standardů kvality, ekologie nebo bezpečnosti práce.

Ošemetné mohou být i vyšší úrokové sazby než například v Číně. Ty pomáhají lákat zahraniční kapitál a zhodnotit domácí měnu. "To má však negativní vliv na konkurenceschopnost," varuje Čermák.

Třeba v devadesátých letech spousta zemí (kromě Mexika či "asijských tygrů" právě i Brazílie) na politiku vysokých sazeb doplatila - prvotní boom se totiž postupně změnil v měnovou krizi, která skončila masivním odlivem investorů, ekonomickým propadem a devalvací měny.

Pomůže olympiáda?

Nejen rozvoji dopravní a komunikační infrastruktury by mohly pomoct olympijské hry, které bude Brazílie hostit v létě 2016. Celkově ale ekonomové zůstávají skeptičtí a samotnou investici do her považují za spíše ztrátový podnik.

Právě kvůli korupci by podle Čermáka mohly zakázky podražit, a rozpočet na celou akci tak neúměrně narůst.

"Olympiáda sice ekonomiku nepochybně povzbudí, ale pro tak velký stát, jako je Brazílie, půjde o relativně mírný impuls," je přesvědčen Mokráš. Téměř totéž tvrdí také Pavel Sobíšek.

Už o dva roky dříve pořádá Brazílie fotbalové mistrovství světa - další událost, která umožní vládě více utrácet a částečně tak ekonomiku "nakopnout".