Bruchsal - Ve srovnání se západní Evropou jsou Češi stále chudými příbuznými. V peněžence jim totiž zůstane pětkrát méně než Švýcarům a třikrát méně než například Němcům nebo Francouzům.
Mezi novými členy EU ale patříme mezi špičku.
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu německé Společnosti pro výzkum konzumu (GfK), která měří relativní bohatost zemí podle kupní síly, tedy sumy, kterou má každý obyvatel k dispozici na své roční útraty.
Absolutní špičkou v Evropě zůstávají Švýcaři s více jak 27 tisíci eury na osobu a rok. Podobně jsou na tom také Lichtenštejnci a Lucemburčané. Němci jsou s 18 tisíci eury na desátém místě.
| Evropa podle kupní síly | ||
| pořadí | kupní síla v eur/obyv./rok | |
| Švýcarsko a Lichtenštejnsko | 1 | 27 521 |
| Lucembursko | 2 | 27 395 |
| Norsko | 3 | 24 993 |
| Německo | 10 | 18 055 |
| Slovinsko | 20 | 8851 |
| Česko | 22 | 5625 |
| Maďarsko | 24 | 5462 |
| Slovensko | 27 | 4889 |
| Polsko | 28 | 4808 |
| Zdroj: GfK GeoMarketing | ||
Nejlépe je na tom z nových členů EU Slovinsko, jehož obyvatelé mohou ročně utratit v průměru o tři tisíce eur více než Češi, kteří jsou jinak dvojkou ve středovýchodní Evropě.
Čtěte více: "Německé" platy Čechy čekají za třicet let
Naopak nejchudšími Evropany jsou Albánci, Ukrajinci a Moldavané. Ti si s 685 eury ročně mohou dovolit utratit zhruba totéž, co průměrný Švýcar za osm dnů.
Velké rozdíly panují nejen mezi západem a východem Evropy, ale i ve srovnání středoevropských a východoevropských zemí. Bratislavané tak mají v peněžence dvakrát více než obyvatelé Bukurešti.
Pražané, tedy lidé s nejvyššími výdělky v Česku, jsou oproti tomu pořád dvakrát chudší než obyvatelé nejchudších regionů ve Švýcarsku.
Nižší kupní síla Čechů ale neznamená, že by méně utráceli. Počátkem roku fungovalo v Česku 215 hypermarketů s prodejní plochou více než 1 milion metrů čtverečních, což je v průměru na počet obyvatel více než v jakékoliv západoevropské zemi.
Čtěte více: O hypermarketech v Česku
