Země podle centrální banky (NBS) splní všechna maastrichtská kriteria pro zavedení jednotné evropské měny v roce 2007.
Slovensko by tak mohlo přijmout euro dříve než sousední státy Visegrádské čtyřky. Ekonomové soudí, že jedním z nejtěžších cílů bude splnění inflačního kritéria.
Slovensko loni poprvé snížilo deficit veřejných financí pod úroveň tří procent hrubého domácího produktu, což je jedna z podmínek pro zavedení eura. Veřejný schodek bez započítání nákladů na penzijní reformu dosáhl 2,95 procenta HDP.
Termín zavedení eura v roce 2009 chce dodržet i nejsilnější opoziční strana Smer-sociální demokracie, která před červnovými parlamentními volbami se značným náskokem vede žebříček popularity politických stran.
Slovensko do eurozóny? Dříve než Česko, Polsko a Maďarsko
Slovensko podle NBS plní kritérium veřejného dluhu, který v závěru loňského roku dosáhl 35,2 procenta HDP proti hraniční hodnotě 60 procent HDP. Nemá ani problém s dodržením podmínky, aby dlouhodobé úrokové sazby nebyly o více než dva procentní body vyšší, než je průměr ve třech zemích s nejnižší inflací.
Od loňského listopadu je země zapojená do režimu ERM-2, kde musí setrvat alespoň dva roky před přechodem na euro.
Centrální banka předpokládá, že v příštím roce Slovensko splní i inflační kritérium eurozóny. Spotřebitelské ceny by v roce 2007 měly růst o 1,9 procenta.
To by bylo méně než referenční hodnota, odhadovaná na 2,4 procenta. Inflace totiž v hodnoceném období nesmí o více než 1,5 procentního bodu překročit průměr tří členů s nejnižší mírou inflace.
Koruna v minulých letech vůči euru zpevňovala; v roce 2004, kdy Slovensko vstoupilo do EU, si polepšila o 5,75 procenta a loni o více než dvě procenta. Silnější měna tak například zlevňuje dovážené zboží.
Nejblíže k přijetí eura je Slovinsko
Podle analytika Petra Sklenáře z Atlantik FT je nejblíže přijetí eura akutálně Slovinsko. " Slovinsko by mělo euro příjmout k 1.lednu 2007. Naopak pobaltské státy Estonsko a Litva odložily svůj vstup do eurozóny o rok, protože díky vysokému růstu ekonomiky nejsou schopny plnit inflační kritérium," dodal Sklenář.
"Pobaltským státům Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovensku se i přes horší počáteční podmínky podařilo stabilizovat veřejné finance a nastartovat vysoký ekonomický růst. Přitom klíčové na této úspěšné cestě byla daňová reforma s rovnou daní a reformy sociálního státu včetně penzijní reformy," říká Sklenář.
Slovensku se daří, ale...
Dohánění průměrné úrovně EU však potrvá Slovensku podle ekonomů navzdory rychlému růstu několik let.
Mezi desítkou zemí, které v květnu 2004 vstoupily do Evropské unie, na sebe Slováci upozornili v následujícím období především zrychlením tempa hospodářského růstu.
Ekonomiku podle analytiků podporují zahraniční investice a domácí poptávka tažená růstem mezd. Dohánění průměrné úrovně hrubého domácího produktu Evropské unie však navzdory tomu potrvá podle ekonomů ještě několik let.
"Slovensko bylo v posledních letech nejrychleji rostoucí ekonomikou," řekl analytik Tatra banky Robert Prega.
Podle analytika Petra Sklenáře z Atlantik FT provedla slovenská vláda 2003-2004 řadu zásadních reforem, které pomohly slovenské ekonomice i ozdravily veřejné finance.
"Provedené reformy a aktuální vysoké růsty investic ukazují, že slovenská ekonomika může růst mezi 8-10 procenty, a to hlavně ve chvíli, až se rozjedou linky závodů Peugeot a Kia," řekl Aktuálně.cz Sklenář.
Běh na dlouhou trať
"Trend dohánění by se měl udržet. Potrvá to však 20 až 30 let, než se dostaneme na průměr EU," poznamenal Prega. Upozornil, že jde jen o matematický přepočet, protože na tak dlouhé časové období se vývoj prakticky nedá přesně předpokládat.
S tím tak úplně nesouhlasí Sklenář. "Slovensko by se mohlo k západní Evropě přiblížit už za patnáct let. Podobnou zkušenost zažilo Irsko během 90. let. Během patnácti let se z chudého ostrova stal keltský tygr, ktery nejen dohnal, ale i ekonomicky předehnal státy jako Francie či Německo," dodal Sklenář.
Národní banka Slovenska očekává, že tempo růstu ekonomiky se v tomto roce zrychlí na 6,2 procenta a příští rok až na 6,9 procenta.
Hospodářství by měly podpořit i slovenské závody automobilek PSA Peugeot Citroën a Kia Motors, které by měly sériovou výrobu spustit v tomto roce.
A kde jsou slabiny?
Nejtíživější problém Slovenska spočívá v nezaměstnanosti. Řešení tohoto problému komplikují velké regionální rozdíly, které panují mezi bratislavským regionem a východním Slovenskem.
"Mezi slabá místa lze zařadit i dopravní infrastrukturu, ovšem do dopravní infrastruktury slovenská vláda výrazně investuje, a to i díky tomu, aby do země přitáhla zahraniční investory," dodává Sklenář.
