Díky drahé ropě vzrostly v druhém čtvrtletí zisky čtvrté největší ropné firmě v Evropě, italské Eni, o 22,7 procent.
Bez zahrnutí změn hodnoty zásob a mimořádných položek je tak čistý zisk 2,48 miliardy eur (70,4 miliardy Kč).
Příjmy firmy, ve které vlastní podíl 30 procent stát, vzrostly o 24,5 procenta na 20,74 miliardy eur. Provozní zisk se zvýšil o 33,3 procenta na 3,71 miliardy eur.
Rekordní výdělek hlásí i BP. Přesněji je 7,27 miliardy dolarů, tedy o plných třicet procent lepší než před rokem.
A z dobrých výsledků budou těžit i akcionáři. Lord Browne, šéf britského koncernu, který ještě v únoru věřil, že ropa postupně klesne na 40 dolarů za barel, slíbil investorům, že jim během tří let vyplatí 65 miliard dolarů, pokud cena "černého zlata" zůstane nad 60 dolary za barel.
Exxon přepíše historii
Americká energetická společnost Exxon Mobil hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 10,36 miliardy dolarů (asi 231 miliard Kč).
Proti stejnému období loni je to nárůst o 36 procent a znamená to druhý největší zisk, jaký kdy nějaký veřejně obchodovaný americký podnik v jednotlivém čtvrtletí vytvořil.
Management ale překvapivě oznámil, že zvýší kapitálové výdaje na letošní rok na 20 miliard dolarů. Peníze půjdou hlavně do průzkumu dalších nalezišť a nových možností těžby.
A premiant Exxon Mobil by tak měl opět měnit historii. Jeho loňský zisk dosáhl 36 miliard dolarů a lze předpokládat, že bude letos překonán.
Zisky totiž porostou dále. Ropa nedávno přesáhla rekordní hranici 78 dolarů za barel a nezadržitelně se tak blížila k 80 dolarům. Někteří analytici dokonce tvrdí, že brzy by se mohla dostat klidně i na stovku. Tou dobou by se již vyplatila alternativní paliva jako biolíh, která dosud potřebují dotace, aby s ropnými produkty mohla soutěžit.
Jelikož se jedná o obchody s tříměsíční lhůtou dodání, promítnou se zřejmě dnešní rekordy do cen výsledných produktů až se zpožděním.
Shell je také spokojený
Třetí největší ropná firma na světě, Shell, si také vedla skvěle. Firma vytvořila v druhém čtvrtletí letošního roku čistý zisk bez zahrnutí změny hodnoty zásob 6,3 miliardy dolarů.
To představuje v meziročním srovnání nárůst o 36 procent.
Výsledky byly mnohem lepší než odhady analytiků právě díky vysokým cenám ropy, které překonaly i slabší produkci.
Nigérie, Írán, Izrael stojí za růstem cen
Přestože už dnes motoristé platí u benzinových pump přes 32 korun za litr benzinu, za určitý čas se mohou dočkat dalšího nemilého zdražení. Ale nejen oni.
Ropa se totiž využívá i při výrobě plastů, hnojiv či léků. Některé země ji používají pro výrobu elektřiny. Všechny tyto obory tak trpí růstem ceny ropy a do svých produktů ji musí promítnout.
Na vině dnešního vývoje jsou opět státy sdružené v kartelu OPEC či jejich sousedé. Tentokrát stojí za výrazným zdražením tři ohniska problémů a konfliktů.
Stejně jako při únorovém rekordním zdražování je jedním z nich Nigérie. Nejenže se firma Agip potýká s výbuchy na svých ropovodech, ale Shell stále ještě produkuje o půl milionu barelů denně méně kvůli útokům povstalců, které se uskutečnily v lednu a únoru.
Již "tradičním" a dlouhodobým důvodem pro růst cen ropy je politická nejistota ohledně Íránu. Jeho znovuspuštěný jaderný program dělá vrásky světovým vůdcům.
Případné embargo uvalené na Írán by totiž mohlo ohrozit i jeho dodávky ropy. A přestože probíhají určitá slibná jednání, citlivost trhu na tuto situaci je velká.
Nejnovějším a zřejmě nejzásadnějším faktorem růstu ceny ropy je vojenský konflikt mezi Izraelem a Libanonem. Přestože ani jedna z těchto zemí není přímo významným producentem ropy, obě leží na Středním východě.
A z této části světa je do světa pumpována třetina produkce ropy. To samozřejmě velmi znervózňuje obchodníky, kteří se právem obávají, že konflikt se může přenést i na další státy či jinak ovlivnit produkci v okolních zemích.
