Stát se dvěma miliony obyvatel dokázal nejdříve splnit Maastrichtské podmínky. Euro začnou Slovinci používat od Nového roku, kdy tuto měnu vyhlásí za svou.
Ostatní státy jihovýchodního bloku se zatím do "euro-klubu" nehrnou. Silný ekonomický růst, léta relativní stability a autonomita měnové politiky je nenutí spěchat. Politická situace v mnoha zemích navíc hraje do karet nacionálně laděným stranám, které kritizují přibližování k EU a naopak prosazují větší samostatnost.
Moc toho nevíme
Slovinci však tvrdí, že jsou na euro připraveni. Tamní vláda soudí, že přechod na euro přijali i občané.
Není to tak úplně pravda. Z čerstvě zveřejněného výzkumu Eurobarometr vyplývá, že občané desítky nových členských zemí EU nerozumí dopadům přijetí nové měny. A co víc - neznají ani základní fakta.
Například pouze 38 procent Slovinců ví, kolik zemí je dnes sdruženo v eurozóně a platí se tam tedy eurem. Polovina Slovinců si dokonce myslí, že euro bankovky mají v každé zemi svoji vlastní podobu.
Naopak 61 procenta Čechů se správně domnívá, že bankovky mají ve všech zemích stejnou podobu.
V otázce podoby mincí jsou si "nový Evropané" jisti ještě méně. Pouze 37 procent obyvatel nových států EU tuší, že euro mince mají v každém státě trochu jinou podobu. Přesto je to téměř o deset procent lepší výsledek než před rokem.
Kritika ohledně informovanosti občanů však padá na hlavy představitelů EU a jednotlivých států. Slabá informační kampaň a zdrženlivost ze strany místních politiků způsobují, že přes šedesát procent obyvatel deseti nových členských států EU má pocit, že mají o společné měně málo informací.
Podle jejich názoru by je o této otázce měla informovat centrální banka, která má na starosti lokální měnu a evropské instituce. To koresponduje s tím, že centrální banky patří v této oblasti k nejdůvěryhodnějším zdrojům. V Česku jí důvěřuje 85 procent lidí.
Dvojí ceny
A co by mělo být nejdůležitější součástí informační kampaně ohledně eura? Na tom se shodly lidé všech deseti zemí. Chtějí, aby byla zakotvena povinnost udávat ceny zboží v obchodech jak v eurech, tak v místní měně, aby si je zákazníci mohli jednoduše srovnat.
Složitá je však i samotná podpora eura ze strany jejich budoucích uživatelů. Pouhá polovina dotázaných si myslí, že euro bude mít pro zemi pozitivní přínos. V České republice je tato podpora dokonce v menšině. Jen 45 procent vidí v euru pozitiva. Je to však o deset procent víc než před rokem.
Nejoptimističtější jsou v této oblasti Slovinci a Maďaři. V těchto zemích až 55 procent obyvatel věří ve světlou budoucnost eura.
Z politicko-ekonomického hlediska je však důležité, kdy splní ta která země Maastrichtská kritéria a kdy politikové definitivně rozhodnout o přistoupení.
