Atény/Brusel - Spor o pouhou polovinu procenta zhatil o víkendu dohodu, která má odvrátit neřízený bankrot Řecka.
Soukromí věřitelé Atén bouchli do stolu a stanovili hranici, za kterou už nehodlají ustoupit, pokud má být dohodnuté osekání dluhu dobrovolné. Stalo se tak týden poté, co vleklá jednání zkolabovala. Dohoda už přitom měla být na stole.
Hledáním kompromisu se má zabývat pondělní jednání ekonomických ministrů eurozóny Ecofin.
Dohoda zatím panuje v tom, že z pohledávek za Řeckem škrtnou banky až 100 miliard eur, tedy až 70 procent dluhu drženého soukromými subjekty. To je podstatně víc než původně dohodnutých 50 procent. Všechny řecké dluhopisy se zároveň vymění za 30leté cenné papíry. Tady ale shoda končí.
Spor se naopak vede o úrok, který za tyto dluhopisy mají investoři dostávat. Bankéři, mnoho z nich řeckých, chtějí čtyři procenta. Mezinárodní věřitelé v čele s Německem, kteří budou tyto úroky platit, ale chtějí dát nanejvýš 3,5 procenta.
Ladí se noty řízeného bankrotu
Zpoždění dohody je v eurozóně zdrojem dalšího napětí. I po jejím uzavření totiž potrvá celé týdny, než dojde k její realizaci. Už v březnu přitom musí Řecko splatit 14,5 miliardy svého dluhu a samo na to nemá peníze.
Potřebuje proto nutně první výplatu z pomoci ve výši 130 miliard eur, na které se v říjnu dohodla EU a Mezinárodní měnový fond (MMF). Podmínkou této nové půjčky je ale právě dohoda Řecka se soukromými věřiteli sdruženími v organizaci Institute of International Finance (IIF).
Spor o výši úroku se vede proto, že ho budou bankéřům platit EU a MMF. A to tak dlouho, dokud Řecko své dluhy nezkrotí, což potrvá mnoho let. Ať už se totiž přetahovaná o půl procenta překlopí na kteroukoliv ze stran, dluh Řecka ve výši 350 miliard eur klesne ze současných 160 procent HDP na 120 procent v roce 2020.
I po víkendu navíc zůstalo v dohodě hodně neznámých, hlavně pokud jde o právnické finesy. I kdyby je ale pondělní Ecofin všechny vyladil a dohoda byla vzápětí uzavřena, výhru v této bitvě by to ještě neznamenalo.
Neřízený krach stále hrozí
"Řada investorů stojících mimo IIF se k dohodě nemusí přidat. Pak jsme jen krok od toho, aby Řecko vyhlásilo bankrot jednostranně," upozornil hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Pokud by k neřízenému bankrotu došlo, mělo by to nejspíš pro euro vážné a dlouho obávané důsledky. Začaly by se totiž věřitelům vyplácet pojistky proti bankrotu (Credit Default Swaps, CDS), což by rozšířilo nákazu po světovém bankovním systému a přichystalo by zřejmě podobný osud i jiným zemím eurozóny, včetně Itálie.
Někteří ekonomové však ve Wall Street Journal upozorňují, že strašení neřízeným bankrotem a jeho následky je jen vyjednávací taktikou zainteresovaných bank a že i neřízený bankrot může být "dokonale spořádaný."
I kdyby se ale k dohodě nakonec přidali všichni věřitelé, tedy i ti mimo spolek IIF, nemusí být podle některých ekonomů osekání řeckého dluhu dost razantní na to, aby se dluh Řecka stal pro zemi zvládnutelný.
"Bude to stačit? Já se bojím, že nebude," myslí si Vladimír Pikora z Next Finance o novém a větším osekání dluhu o 70 procent.
