Záchrana Řecka drhne, ani druhá pomoc nemusí stačit

Karel Toman
11. 1. 2012 14:55
Bez potřebných 130 miliard eur hrozí Řecku bankrot už v březnu
Demonstranti před budovou parlamentu.
Demonstranti před budovou parlamentu. | Foto: Reuters

Atény - Dohoda o druhém záchranném balíku pro Řecko vázne na obavách, že bude brzy potřeba balíček třetí.

Bez vloni v říjnu schváleného druhého balíku ve výši 130 miliard eur přitom zemi hrozí letos v březnu bankrot.

Uvolnění druhé pomoci je podmíněno polovičním osekáním dluhu, který Řecko má u soukromých věřitelů, jako jsou banky a investiční fondy. Právě tato dohoda na dobrovolném zřeknutí se věřitelů části pohledávek vázne.

Kamenem úrazu je výše úroků, které budou soukromí investoři dostávat od řecké vlády na nových dluhopisech s delší splatností, které dostanou výměnou za své dluhopisy původní.

Politicky citlivé úroky

Tyto úroky jsou "politicky citlivé" protože rozhodují o tom, kolik budou muset evropské vlády Řecku v budoucnu půjčovat do doby, než bude opět samo moci vydávat své vlastní dluhopisy v jednotné měně. A to si Řecko i podle optimistů nebude moci dovolit ještě několik let.

Podle listu Wall Street Journal je proto skutečným důvodem váznoucích jednání rostoucí obava vlád zemí eurozóny, že ani po osekání privátního dluhu nebude Řecko své dluhy zvládat.

Dluh Řecka dnes činí zhruba 160 % HDP. Odpisem poloviny dluhu soukromým věřitelům se ale sníží „jen" na 120 % HDP v roce 2020. Takový dluh má Itálie, která sama prodává dluhopisy s přirážkou, jakou mělo Řecko těsně před záchranou.

Řecko totiž dluží většinu peněz mezinárodním věřitelům, jejichž pohledávky se osekávat nebudou - Mezinárodnímu měnovému fondu, vládám eurozóny, Evropské centrální bance a penzijním fondům.

I pokud spuštění druhé pomoci projde, bude mít Řecko roku 2014 podle listu dluh 435 miliard eur, z čehož dvě třetiny budou držet veřejné subjekty, většinou vlády eurozóny. Podle mnohých ekonomů je i takto osekaný dluh nad řecké síly.

Schodek Řecka bude opět vyšší

Za pravdu jim dávají špatné zprávy z řecké ekonomiky.

Ve středu řecký ministr pro rozvoj Michalis Chryssochoidis oznámil, že rozpočtový schodek za rok 2011 se sice oproti předchozímu roku snížil o procento na 9,6 procenta HDP. To je ale zároveň přes půl procenta víc, než k čemu se Řecko zavázalo svým věřitelům, aby mohlo čerpat půjčky. Rok 2012 bude skoro s jistotou pátým rokem hospodářského poklesu země za sebou.

Řecký úřednický kabinet navíc před blížícími se volbami čelí  neochotě parlamentu kývnout na další dohodnutá úsporná opatření. "Zpožďuje se liberalizace v dopravě a stále nebylo prosazeno další osekání mimořádných penzí," připomíná ekonom spořitelny Era Jan Bureš.

To vysvětluje, proč duo Merkelová-Sarkozy po své pondělní schůzce opět pokáralo Řecko za nedostatečné plnění dohodnutých opatření. Do recese ale podle všeho sklouzává celá Evropa.

Pokud Řecko nebude ani po druhém záchranném balíku své dluhy zvládat, další osekání pohledávek soukromých věřitelů bude velmi obtížné. Na řadu tak budou muset přijít věřitelé veřejní, tedy hlavně vlády eurozóny.

"Proto již z MMF zaznívají hlasy, které chtějí po soukromých věřitelích odepsat z řeckého dluhu ještě více než dnes požadovaných 50 %," připomněl Bureš. Německá kancléřka Angela Merkelová se s šéfkou MMF sešla tento týden.

Restrukturalizační summit na konci ledna

Čas přitom rychle utíká. 20. března musí Řecko splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur, které nemá. A bez dohody na osekání dluhu s privátními věřiteli je ani mít nebude, protože nebudou splněny podmínky pro uvolnění druhé záchrany.

Odpovědní úředníci sice ujišťují, že dohoda je na spadnutí. Zároveň ale připouštějí, že i po jejím uzavření potrvá týdny, než bude restrukturalizace dluhu provedena.

Vlády proto s nelibostí sledují každou desetinku, o kterou by úrok na restrukturalizovaném dluhu vzrostl. Selhání dohody by jim ale zřejmě přineslo ještě vyšší výdaje, které by měly se záchranou bank po neřízeném bankrotu Řecka, který by následoval.

Doladění restrukturalizace řeckého dluhu tak zřejmě bude dominovat summitu EU plánovanému na 30. ledna. Na přetřes na něm zřejmě přijde i zatím k ledu uložená myšlenka na vydávání společných evropských dluhopisů, která by mohla problém Řecka, a tím i eura, částečně vyřešit.

Kompromisní myšlenku emise společných eurobondů hájil ve středu v evropském parlamentu eurokomisař pro ekonomiku Oli Rehn. Za "chytré řešení" označil možnost, že by se dluhy zemí přesáhnuvší 60 % HDP slily do jednoho společného koláče, za který by ručila celá eurozóna. 

Podobné návrhy dosud odmítalo hlavně Německo, protože by mu to zvýšilo úrok, který platí investorům za své dluhopisy. Tento argument by však mohl otupit poté, co investoři tento týden začali naopak poprvé platit Německu, aby mu mohli půjčit peníze, a schovat je tak u něj do bezpečí.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy