Jedna "německá" tuna uhlí přijde na 200 eur. Když si ji průmyslníci dovezou, zaplatí za ni jen 80 eur. Pro Německo je tak jednoduše levnější nesponzorovat štědrými dotacemi, které loni dosáhly 2,5 miliardy eur, svou konkurence neschopnou těžbu a spolehnout se na import. Ten už nyní kryje 60 procent spotřeby uhlí.

Závislosti na dovozech se odborníci neobávají. "Na rozdíl od zemního plynu je dovoz uhlí rozdělen mezi řadu zemí - Polsko, Spojené státy, Jižní Afrika. Nehrozí tak jednostranná závislost," uvedl v rozhovoru pro list Die Welt Christoph M. Schmidt, prezident Rýnsko-vestfálského institutu pro vědecký výzkum.

Podle něj pak není problém ani s pracovníky. Koalice se dohodla, že 37 tisíc horníků nesmí být propuštěno. "Vzhledem k tomu, že za posledních 50 let se podařilo postupně zaměstnat původních půl milionu horníků, tak s těmi čtyřmi desítkami tisíc to větší obtíže představovat nebude," dodal Schmidt.

Celkem ještě do roku 2018 dostanou těžaři uhlí dotace zhruba ve výši 25 miliard eur. Za posledních 50 let do tohoto odvětví německé vlády "nalily" na 130 miliard eur.

A ač koalice nakonec kompromis odhlasovala, ne všichni její představitelé jsou s ním spokojeni. Ministr práce Franz Münterfering se podle Handelsblattu už vyslovil, že by byl pro zachování některých dolů, aby v nich mohla být testována nová technika.

"Uhlí je stále ještě na celém světě velmi významným zdrojem energie a já myslím, že Německo by mělo zůstat ve hře," citoval jej list.

Ostatně politici si pojistku při zastavení těžby nechali. V roce 2012 je třeba předložit hodnotící zprávu do Bundestagu a také zemských parlamentů v Sársku a Severním Porýní-Vestfálsku, což jsou dvě spolkové země, kterých se nařízení nejvíce týká.

Političtí komentátoři se shodují, že "konečně" politici učinili potřebný krok. "Sice to ještě bude daňové poplatníky stát 30 miliard eur, ale nakonec se přestane používat drahé uhlí z Německa, které může být dovezeno za méně než poloviční cenu," píše ve Frankfurter Allgemeine Zeitung Andreas Mihm. "Konečně se plýtvání se státními prostředky utne a budou se moci smysluplněji použít."

Ostatně Schmidt doporučuje, aby vláda nezůstala jen u těžby uhlí. "Bylo by velmi rozumné postupně odbourat všechny podobné státní podpory. Rozpočet na výdajové stránce rozhodně potřebuje rázné škrty," říká v rozhovoru pro Die Welt.