Mezinárodní měnový fond nabádá státy, aby se připravily na situaci, kdy cena aktiv kvůli slabému dolaru začne klesat. Pak prý musí urychleně jednat, aby nebyla ohrožena celosvětová finanční stabilita.
Investoři totiž dnes kupují americké dluhopisy s důvěrou, že dolar již dále klesat nebude. Případný další propad by jim tak mohl způsobit obrovské ztráty.
Strach by měli mít však finančníci i z cen ropy a zrychlující inflace.
"Pokud se naplní jedna nebo i více z těchto hrozeb, finanční trhy postihnou obrovské turbulence," řekl agentuře Bloomberg Jaime Caruana, šéf skupiny MMF zabývající se finančními trhy.
Naše vlastní hrozba
Těžkým obdobím prochází ale nejenom dolar. Koruna, která ještě v polovině prázdnin denně útočila na rekordní hodnoty, nyní oslabuje. A to stále rychleji.
Pro obchodníky s korunou přišlo několik nepříznivých zpráv, které ovlivní i obchody. Špatnou zprávou je schodek platební bilance ve výši 23 miliard korun. To znamená, že se dováží více zboží, než kolik exportéři vyvezou a že do zahraničí plyne více peněz, než kolik k nám "napumpují" zahraniční investoři.
"To je schodek zhruba o 50 procent vyšší, než co očekával finanční trh. Vysoký schodek je spjat v prvé řadě s výplatami a následným odlivem dividend zahraničních vlastníků," říká Radomír Jáč, analytik PPF Asset Management.
Dalším důvodem k oslabování jsou stále nové a vždy špatné zprávy z oblasti veřejných financí. Nejdříve přišla hrozba, že renomované firmy zhorší hodnocení naší země, tedy že sníží rating, pokud vláda nedá rozpočet "do pořádku".
Poté nový ministr financí Vlastimil Tlustý ohlásil, že deficit bude o polovinu větší, než kolik navrhovala bývalá vláda.
Euro nebude
A posledním "hřebíčkem do rakve" byla zpráva, že přijetí eura v roce 2010 je nesplnitelným snem.
"I ti největší optimisté začínají chápat, že přijetí eura v roce 2010 je nereálné," myslí si Vladimír Pikora z firmy Next Finance.
V neposlední řadě je tu i skrytá hrozba růstu úrokových sazeb.
"Když vezmeme v potaz fakt, že úroky ČNB jsou aktuálně o tři čtvrtiny procentního bodu nižší než úroky Evropské centrální banky a dokonce o plné tři procentní body nižší než úroky amerického FEDu, nelze se divit tomu, že koruna v posledních dnech ztratila na atraktivitě a vykročila k oslabení," dodává Radomír Jáč.
Oslabující koruna může mít za následek zdražení například benzínu, či zahraničních zájezdů. Dlouhodobě pak zvýšení ceny kteréhokoli zboží, které se k nám dováží.
Naopak z této situace těží exportéři, jejichž zboží se stává více konkurenceschopnější a jejichž aktivita pomáhá vyrovnat platební bilanci.
