Riga - Lotyšsko se od Nového roku stalo osmnáctou zemí, v níž se oficiálně platí eurem. Zastánci vstupu do eurozóny věří, že tím zemi pomohou přiblížit se Západu.
Přestože lotyšská veřejnost s eurem spíše nesouhlasí, k výraznějším protestům na konci roku nedošlo. "Lotyši nemají ve zvyku chodit do ulic. Pouze několik mladých lidí napsalo latu - tedy dosavadní národní měně - píseň na rozloučenou," říká hlavní ekonom banky Nordea Andris Strazds.
"Do tří až pěti let doženeme země střední Evropy, jako je Česká republika," doufá hlavní ekonom banky Nordea Andris Strazds. Na úroveň Německa či Finska se ale Lotyšsko podle něj nedostane dříve než v roce 2030 - stejně jako Česko.
Lotyšský profesor makroekonomie Ivars Brīvers varuje, že návrat k růstu ještě nemusí znamenat vítězství. Současné oživení přirovnává k lotyšským narychlo stavěným supermarketům, které již "začínají padat".
Online deník Aktuálně.cz položil oběma ekonomům několik otázek. Rozhovor proběhl na konci loňského roku, jen pár okamžiků před změnou měny.
Aktuálně.cz: Jak byste zhodnotili současnou ekonomickou situaci Lotyšska?
Andris Strazds: Podle mého je zásadní, jestli zvládneme zvyšovat naši konkurenceschopnost a produktivitu, protože to rozhodne, zda se budeme přibližovat k evropským zemím, jako je Německo. K tomu potřebujeme například zlepšení vzdělávacího nebo soudního systému nebo třeba opravu silnic. A v současné době jsem zároveň optimistický i pesimistický. Optimista v tom, že do tří až pěti let podle mého doženeme země střední Evropy, jako je Česká republika. Ovšem zrovna česká zkušenost ukazuje, že čím blíže se pak dostáváte k těm západním zemím, tím je to složitější. A riskujete, že v určitou chvíli uvíznete v mrtvém bodě. Takže jsem zároveň pesimista a myslím si, že na úroveň Německa nebo Finska se před rokem 2030 nedostaneme. Myslím si ale, že ani Česku se v tomto ohledu nebude dařit lépe.
Ivars Brīvers: Podle mého je na tom Lotyšsko stále špatně. Jen těžko můžete mluvit o úspěchu, když hrubý domácí produkt sice za poslední tři roky rostl o 15 procent, ale tři roky předtím klesal o 22 procent. Poslední tragické události (listopadové zřícení obchodního centra v Rize, při kterém zemřelo 54 lidí - pozn. red.) ukazují, že náš rapidní růst je založený na nedbale stavěných supermarketech, které již začaly padat.
A.cz: Co inflace, s níž mělo Lotyšsko dlouhodobě problém? Očekáváte, že po přechodu na euro nárůst cen zrychlí?
AS: Myslím si, že inflace nás v nejbližších měsících nemusí trápit, především proto, že nejen eurozóně hrozí momentálně spíše deflace. V roce 2013 budeme mít nulovou inflaci, v dalším roce bychom se měli vrátit zhruba k dvouprocentnímu zvyšování cenové hladiny. Zdražovat by měly hlavně služby.
IB: Přestože se podle oficiálních statistik v souvislosti s Lotyšskem mluví spíše o deflaci, ve skutečnosti obchody, restaurace nebo banky ukazují, že již začaly růst. Tento trend by měl pokračovat i v roce 2014 a všeobecná evropská recese na to pravděpodobně nebude mít dostatečný vliv.
A.cz: Jaká byla nálada ve společnosti ke konci roku, kdy k přechodu na evropskou měnu zbývaly Lotyšsku poslední dny? Probíhaly přípravy hladce?
AS: Lidé se zajímali hlavně o nákup "startovacích balíčků". Stáli na ně v pobočkách bank fronty a pořizovali je jako vánoční dárky. Zároveň si domácnosti začaly vkládat více peněz na bankovní účty, protože tyto peníze se pak 1. ledna automaticky převedly na eura.
IB: Přípravy se týkaly hlavně firem. Běžní spotřebitelé mohou získat euromince maximálně za 10 latů, což je 14,23 eura. Kampaň v masmédiích sice běžela po celý tento rok, neměla ale významný vliv na veřejné mínění - to podle mého zůstává vesměs negativní.
A.cz: Jaké problémy tedy běžní lidé těsně před přijetím eura nejvíce řešili?
AS: Jak bude výměna probíhat, dokdy se mohou ještě v obchodech používat laty a, což tedy nechápu, jestli budou během 31. prosince a 1. ledna fungovat kreditní a debetní karty.
IB: Problémem by mohla být výměna latů, které lidé drží v hotovosti. Vzhledem k tomu, že většina populace u nás příliš mnoho peněz nemá, nejde o zase až tak veliké téma.
A.cz: Probíhaly ve městech ještě na poslední chvíli nějaké protesty proti euru?
AS: Ne, pouze několik mladých lidí napsalo latu píseň na rozloučenou.
IB: V ulicích se nic významného nedělo, jelikož protesty nejsou v Lotyšsku typické.
A.cz: Jak se k euru staví vaši významní ekonomové či profesoři?
IB: Pochybnosti se ozývaly už od samého začátku a stále jsou velmi silné. Obecně mohu říct, že ti experti, kteří jsou placeni za svůj názor, tedy ministři či bankovní úředníci, vnímají přijetí eura velmi kladně. Neutrální odborníci neboli akademičtí ekonomové a experti z nevládních organizací považují proces přechodu na euro za špatný.
AS: Je toho méně a méně. U nás se říká, že "mávat pěstí poté, co je po boji, nemá smysl". Před rozhodnutím o vstupu do eurozóny ale vášnivé diskuse pochopitelně probíhaly.
A.cz: Za jednu z hlavních výhod společné měny bývá označována úspora transakčních nákladů, především poplatků, které si banky účtují za zahraniční platby. Za jak dlouho se podle vás projeví?
AS: Okamžitě.
IB: Z pohledu makroekonoma k žádným úsporám nedojde, protože obchodní banky své příjmy z těchto peněz již přenesly na své klienty tím, že významně zvýšily poplatky za různé služby. Například banka SEB to udělala už v půli září.
