Komisař pro měnové záležitosti Joaquín Almunia se rozhodl totiž přesně držet nastavených kritérií pro přijetí eura a Litva o fous jedno z nich nesplnila. Její březnová inflace se totiž vyšplhala na 2,63 procenta. K cíli 2,6 procenta tak chybělo opravdu málo.

"Je třeba se držet naprosto přesně daných pravidel. Je nutné udržet eurozónu v dobré kondici, kvůli době, až budou vstupovat největší nováčci, tedy Polsko, Maďarsko a Česká republika," uvedl Almunia.

"Cokoliv uděláme, stanovuje precedent," citovaly Financial Times Klause Liebschera, člena Rady guvernérů Evropské centrální banky a guvernéra rakouské centrální banky.

Druhý žadatel, Slovinsko, měl více štěstí. Komise bývalou jugoslávskou zemi označila za připravenou euro od příštího roku zavést. Ostatně inflační pravidlo splnila v únoru, kdy cenová hladila vzrostla o 2,4 procenta.

Ne vždy však komise postupovala tak přísně. Být takto striktní, nejsou členy měnové unie například Itálie nebo Portugalsko. Ani jedna z těchto zemí nesplňovala pravidlo zadlužení (a nebyly samy), to smí dosahovat maximálně 60 procent hrubého domácího produktu.

Po čtyřech letech se sice pohnuly směrem k této metě, ale stále ještě jejich státní dluh překračuje 100 procent HDP.

Ostatně některé státy mají jistý politický odpor k rozšiřování eurozóny, kde je nyní dvanáct států  - tedy všichni členové staré patnáctky vyjma Velké Británie, Dánska a Švédska. Loni například Francie a Belgie navrhovaly, že by se měnová unie měla stát základem jakéhosi "jádra Evropy", které by v integraci mohlo postupovat rychleji.