Reykjavík - Island se tento rok ocitne v hluboké recesi. Lepší to nebude ani v roce 2010, přestože to vládní prognózy ještě v říjnu předpovídaly.

Ostrovní vláda v úterý nově předpověděla, že HDP letos klesne o 9,6 procenta a do příštího roku se prakticky nezměnění. Původní odhady přitom počítaly se zpomalením hospodářství o 1,6 procenta a v roce 2010 pak dokonce s růstem o 1,1 procenta, napsala agentura Reuters.

"Kvůli kolapsu (finančního systému) se letos na podzim dostane islandská ekonomika do hluboké recese a tyto předpovědi by měly platit i pro první polovinu roku 2010," uvedla vláda ve svém prohlášení. Mezinárodní měnový fond (MMF) nicméně tyto data na konci loňského roku očekával.

Inflace na Islandu by letos měla dosáhnout 13,1 procenta v porovnání s říjnovou předpovědí vlády 5,7 procenta.

Celosvětová finanční krize udeřila na ostrov v Atlantiku plnou silou loni v říjnu. Tři hlavní komerční banky se položily pod tíhou zahraničních dluhů v hodnotě miliard dolarů a musely být zestátněny. Islandská měna prudce oslabila a donutila vládu u MMF hledat finanční pomoc.

Islanďané se proti stavu ekonomiky bouří

Nezaměstnanost by se na ostrově letos měla pohybovat okolo 7,8 procenta a přístí rok se zvýšit dokonce na 8,6 procenta. Před budovou islandského parlamentu se konají časté demonstrace proti špatné ekonomické situaci země.

Naposledy protestovalo asi 200 Islanďanů včera, během prvního zasedání po zimní přestávce. Obyvatelé ostrova před parlamentem tloukli do hrnců a pískali na píšťalky - údajně aby rámusem poslancům znesnadnili jednání, kterého se účastnil také premiér Geir Haarde.

Demonstranti házeli na budovu kameny i dýmovncie. Policie odpověděla pepřovým sprejem.

Vláda: Zvládneme to jako jedni z prvních

Islandská vláda přesto věří, že se ostrov vyhrabě z recese daleko dříve než jiné, větší státy. Prezident Olafur Ragnar Grimsson se brání řečem zemí, jako je Skotsko, že se evidentně nevyplatí být malým a nezávislým státem.

"Díky našemu malému národu a síle, kterou nám dává nezávislost a vlastní politické instituce, panuje v zemi obrovská chuť přestavit a restrukturalizovat ekonomiku co nejdříve," prohlásil v neděli pro BBC prezident.

Zároveň nařknul Velkou Británii z toho, že se chová vůči malým státům surově. Loni totiž byly zahraničním pobočkám islandských bank zmraženy vklady a Británie dokonce islandské instituce zařadila na seznam teroristických organizací. Prezident dodal, že zvažuje "oplatit" Britům tento krok soudní cestou.

"Vůči malé zemi se jednalo o surový krok," uvedl islandský prezident. "Jsem si absolutně jistý, že kdyby šlo o Francii nebo Německo, britská vláda by stejným způsobem nejednala - to tedy rozhodně ne."