Irsko opustí záchranný program. Ale šetřit musí dále

ČTK ČTK
13. 12. 2013 12:55
Irsko v roce 2010 získalo záchranné úvěry ve výši 85 miliard eur
Příští rok už bude země zcela finančně soběstačná.
Příští rok už bude země zcela finančně soběstačná. | Foto: Aktuálně.cz

Dublin - Irsko se stalo první zemí eurozóny, která úspěšně dokončila mezinárodní záchranný program. Oznámil to dnes irský ministr financí Michael Noonan. Země byla nucena požádat o pomoc před třemi lety, a to kvůli rozsáhlým problémům v bankovním sektoru.

"Není to konec cesty. Je to velmi důležitý mezník," upozornil na tiskové konferenci ministr. "Musíme pokračovat ve stejném typu politiky," řekl.

Irsko se v roce 2010 dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na úvěrovém programu za 85 miliard eur (asi 2,3 bilionu Kč). Součástí podmínek programu byla rozsáhlá úsporná opatření.

"Irsko před třemi lety požádalo o pomoc, aby udrželo své finance pod kontrolou. Podmínky programu splnilo zavedením úsporných opatření," uvedl podle agentury Reuters ministr. Rozpočtový deficit i státní dluh ale podle něj stále zůstávají příliš vysoko.

Věřitelé již minulý měsíc oznámili, že Irsko úspěšně prošlo posledním hodnocením plnění podmínek, takže se v prosinci může stát první zemí eurozóny, která záchranný program opustí. Irská vláda později uvedla, že po opuštění programu nebude od věřitelů potřebovat žádný záložní úvěr.

V uplynulém roce se Irsku podařilo vrátit se na dluhopisové trhy a příští rok by již mělo být finančně plně soběstačné.

Irská ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí dostala z druhé recese za posledních pět let. Příští rok jsou však na programu další výdajové škrty a nezaměstnanost v zemi zůstává vysoká.

Noonan také uvedl, že vláda po opuštění záchranného programu zváží možnost snížení daně z příjmu s cílem podpořit hospodářský růst a tvorbu nových pracovních míst.

Příští rok by chtělo mezinárodní záchranný program opustit Portugalsko. Záchranné programy nyní využívá i Řecko a Kypr, Španělsko obdrželo pomoc pro svůj bankovní sektor.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy