Dvouletá kampaň, jejímž cílem bylo "zdražit" peníze, je téměř u konce. A zdá se, že úspěšně. Co se FEDu však zatím nedaří, je zpomalit ekonomiku natolik, aby inflace zůstala pod jeho kontrolou.
Nová hodnota průřezové úrokové sazby dosáhla pěti procent. Jedná se již o šestnácté zvýšení v řadě. Naposledy byla sazba na takto vysoké úrovni v dubnu roku 2001, tedy před pěti lety.
Přitom ještě před dvěma lety byla její výše na jednom procentu. Poté však následovalo již zmíněných šestnáct zvýšení, vždy o čtvrt procenta.
"Rozhodnutí FEDu je téměř nejvýznamnější informací ve finančním světě. Trh vždy čeká nejen na to, jak se posunou sazby, ale i na zprávu, která toto rozhodnutí doprovází," uvedl pro deník Aktuálně.cz Radomír Jáč, hlavní ekonom PPF Asset Management.
"Těch pár vět, které rozhodnutí doprovází, dokáží naznačit i budoucí vývoj a chování FEDu. Nyní se dá očekávat, že si nechá volný prostor jak pro delší ponechání sazeb, tak pro jejich další zvýšení," dodal Radomír Jáč.
Inflace versus růst ekonomiky
Čím vyšší je úroková sazba, tím víc se prodražují úvěry, hypotéky, či leasingové splátky. A právě úroková sazba vyhlašovaná FED působí jako referenční a odvíjí se od ní většina dalších sazeb v ekonomice.
Již nyní jsou například úrokové sazby z hypotéčních úvěrů v USA na svém čtyřletém maximu.
Pokud tedy FED svou sazbu zvýší, omezí tím znovu úvěry, a tedy investice. Důsledkem je pak částečné zpomalení růstu HDP, díky kterému nedochází k růstu inflace.
V prvním čtvrtletí rostla americká ekonomika tempem 4,8 procenta, za celý rok 2006 předpokládají analytici růst 3,5 procenta.
"FED se již delší dobu snaží šlápnout na brzdu a ekonomiku zpomalit," řekl agentuře Bloomberg Edward McKelvey, ekonom firmy Goldman Sachs.
"Velmi brzy se tedy ke zpomalení skutečně dojde," dodal McKelvey.
Infobox
Jak se vyvíjí sazby FED od roku 1990:
- V roce 1990 dosahovala sazba 8 procent
- Nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2003, kdy činila pouze jedno procento
- Zvýšení na 5 procent ji vrací na úroveň z dubna roku 2001
- Jedná se o šestnácté zvýšení v řadě
Budoucnost nejistá
Přesto je možné, že se FED a jeho šéf Ben Bernanke rozhodnou i nadále sazbu zvyšovat. Inflace totiž za poslední rok dosáhla dvou procent. Bernanke by ji ale rád viděl v mantinelech jednoho až dvou procent maximálně.
To však naopak vyvolává obavy z toho, že FED "přiškrtí" ekonomiku příliš a cenou za nízkou inflaci bude razantní zpomalení ekonomického růstu.
Rozhodnutí FEDu se nepřímo dotýkají i celé eurozóny.
"Měnová politika FED má vliv i na kurzy dolaru k ostatním měnám tedy i k euru, či koruně. Nepřímo tak vnitřní politika americké centrální banky zasahuje i do české ekonomiky," řekl Radomír Jáč.
V Evropě pomaleji
O výši inflace se obává i Evropská centrální banka. Ta je však při zvyšování sazeb mnohem zdrženlivější.
Proto i na svém květnovém zasedání ponechala sazby na úrovni 2,5 procenta, přestože analytici ještě začátkem dubna věřili, že sazby porostou.
Na jednu stranu během dubna přišla data, která by zvyšování sazeb nahrávala, například míra inflace či měnová zásoba. Na straně druhé došlo opět k silného posílení eura k dolaru, které může v rámci měnové politiky "nahradit" zvyšování úroků.
