Stockholm - Udělovala se po 39. a jejími držiteli je po dnešku už 62 lidí. Jde o takzvanou falešnou nobelovku, neboli Nobelovu cena za ekonomii.
Dnes Švédská říšská banka oznámila, že její cenu v "upomínku Alfréda Nobela" získali Leonid Hurwicz, Eric S. Maskin a Roger B. Myerson. Zkoumali mimo jiné, jak ekonomické instituce ovlivňují tržní prostředí.
Trojice amerických ekonomů byla oceněna za to, že položila základy teorie "mechanism design" (teorie návrhů mechanismů). Jde o součást teorie her, kdy "tvůrce" si určí pravidla, mechanismy a pobídky pro hráče tak, aby se hráči chovali přesně tak, jak si přeje.
Tito tvůrci ze zásady chtějí dosáhnout následujících výsledků hry: pravdivosti, idividuální racionality, vyvážených rozpočtů a společenského blahobytu. Komplikovanější mechanismy pak si kladou ještě za cíl zabránit nevhodným koalicím hráčů.
K čemu se taková teorie ve stylu orwellovského Velkého bratra využívá? Například při rozhodování o veřejných statcích nebo při tvorbě optimálního daňového schématu. Mimo to se dá aplikovat na situaci, kdy chce "tvůrce" zajistit, aby aukce vynesla co nejvíce.
Ve svém zdůvodnění napsala Švédská královská akademie, že tato teorie dovolila rozeznat, kdy trhy fungují, a kdy ne.
"Dnes tato teorie hraje klíčovou roli v mnoha oblastech ekonomie a částečně také v politických vědách," doplnili akademici.
| PROJDĚTE SI: Kdo si letos odnesl Nobelovu cenu |
Díky letos oceněné trojici je letošní "ekonomická nobelovka" již osmá v řadě, která míří ze Švédska za oceán. Za takovým úspěchem stojí podle akademiků obrovské částky, které se v Ameice na vědu vydávají.
ČTĚTE TAKÉ:
Na Nobelovu cenu si zase brousí zuby Američané
Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969 na počest švédského vědce Alfreda Nobela. Předchozí ceny za ekonomii byly uděleny například za objasnění vlivu informací na finanční trhy anebo za stanovení důvodů chudoby a hladu ve světě.
Ne všem je však tato cena po chuti. Už dlouho proti ní bojují potomci slavného vědce Alfreda Nobela v čele s jeho pravnukem Peterem.
"Je pro ni používán špatný název. Alfred Nobel nikdy nevěnoval prostředky na cenu za ekonomii," řekl v rozhovoru pro Handelsblatt. Nobel proto požaduje zrušení ceny nebo přinejmenším její jasnější oddělení od skutečných Nobelových cen.
Cena za ekonomii opravdu není pravou Nobelovou cenou. Ve své závěti z roku 1895 průmyslník Nobel odkázal 165 miliónů eur (v dnešní hodnotě), které měly být uloženy do fondů, a určil: "Jejich úroky mají být každoročně rozděleny jako ocenění těm, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu velký užitek. Úroky budou rozděleny do pěti rovných dílů."
Jako obory Nobel stanovil medicínu, chemii, fyziku, literaturu a mír. O šesté ceně za ekonomii není v závěti ani slovo.
Kromě toho potomky slavného vynálezce rozčiluje i fakt, že většina laureátů této ceny nezastává teorie, které jsou "ve prospěch všech lidí". To bylo totiž přání Alfreda Nobela, který se zděsil toho, co jsou lidé s jeho vynálezem - dynamitem - schopni natropit za škody namísto toho, aby jej užívali ku prospěchu všech.
Petera Nobela před třemi lety podpořil také profesor ekonomie Peter Söderbaum, který v otevřeném dopise požadoval zrušení ceny. "Cena ekonomie se bohužel dostala do stadia, kdy brání novým perspektivám," napsal Söderbaum a kritizuje přitom fakt, že většina nositelů ceny zastává učení neoklasické školy, která se dívá pouze na růst.
