Štrasburk - Europoslanci na zasedání ve Štrasburku podpořili zavedení daně z finančních transakcí. Daň oficiálně navrhla Evropská komise v polovině února pro 11 zemí, které s tím souhlasily. Ostatní státy EU se odmítly zapojit.
Daň by měla mít sazbu 0,1 procenta u obchodů s akciemi a dluhopisy a 0,01 procenta pro finanční deriváty (futures, opce a podobně).
Evropský parlament má jen konzultační roli, pokud jde o daňovou oblast, nyní je tedy na členských státech EU, jaký bude další postup. Již nyní se ale údajně jedenáctka zemí obává, co by daň způsobila. Plánují proto, že její výši citelně omezí.
Evropský parlament nicméně existenci daně podporuje, europoslanci zprávu schválili v poměru 522 hlasů ke 141. V textu se rovněž mluví o tom, že pokud se někdo bude dani vyhýbat, mělo by to pro něj být dražší, než daň skutečně zaplatit.
Daň se má stát významným zdrojem nových příjmů a odhaduje se, že by to na úrovni celé EU znamenalo až 57 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun). Tyto peníze by tak mohly pomoci konsolidovat veřejné rozpočty.
Nejdříve akcie, pak dluhopisy
Daň by se měla zavádět postupně. Od příštího roku by se vybírala jen z obchodů s akciemi a o dva roky později by se rozšířila na dluhopisy. Ještě později by mohla začít pokrývat i deriváty, její zavádění se ale také bude moci zastavit v případě, že se objeví problémy.
"Námitky finančního sektoru proti dani z finančních transakcí padly, když Evropská komise pod tlakem Evropského parlamentu provedla dopadovou studii, která ukázala, že zavedení daně na unijní úrovni je nejen možné, ale také přinese významné příjmy bez toho, aby poškodilo konkurenceschopnost evropské ekonomiky," uvedla zpravodajka dokumentu Anni Podimataová.
"Dosud nesli břemeno krize obyčejní lidé. Naším hlavním závazkem v Evropském parlamentu je ukázat jim, že pracujeme na tom, aby byly náklady krize přerozděleny spravedlivějším způsobem," dodala. Jedenáctku zemí, které s daní souhlasily, tvoří Rakousko, Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Itálie, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Věc hodná zamyšlení
Český europoslanec Miloslav Ransdorf řekl, že o tuto daň se zákonodárci zajímají dlouhodobě, zatím ale nebylo nalezeno řešení, které by uspokojilo jak politiky, tak ekonomy. Je nicméně pravdou, že by šlo o další zdroj příjmů pro jednotlivé státy.
"Ve Francii je zkušenost, že když kdysi zavedli zdanění kapitálových vývozů, tak jim to meziročně zvýšilo daňový výnos o 11 procent, což je věc hodná zamyšlení," uvedl Ransdorf.
Jak dodal, Evropská unie ve snaze dostat se z krize dělá řadu kroků, z nichž ne všechny jsou účinné a některé zaniknou již v počátku. "Stále například existují daňové ráje v Evropské unii. Plán, se kterým kdysi přišel bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se ani nezačal uskutečňovat," dodal Ransdorf.
