Euro za suverenitu? Zde jsou pro a proti plánu záchrany

Karel Toman
8. 12. 2011 6:30
Klíčový summit EU je tak trochu střetem ekonomických optimistů s politickými skeptiky
Foto: Thinkstock

Frankfurt/Brusel - Buď, anebo. Koncem tohoto týdne se podaří zachránit jednotnou evropskou měnu, nebo se Evropa propadne do velmi vážných hospodářských potíží.

Dva roky trvající krize eura se vyhrotila natolik, že alternativy došly a arzenál možných řešení se ztenčil jen na ta doslova revoluční.

Shrňme si tedy před klíčovým summitem EU hlavní dosud známé body záchranného plánu. Jsou čtyři: rozpočtová unie, nový ochranný val, tištění peněz a možná i eurobondy.

Protože se zatím stále jedná jen o návrhy, probereme také jejich pro a proti. Zatímco ekonomové většinou sledují rýsující se integraci s optimismem, některé politické komentáře varují, že může být až příliš hluboká.

1. ROZPOČTOVÁ UNIE

Euro dostala do kolen nevymahatelnost rozpočtové disciplíny států, které jím platí. To se má změnit.

Německo s Francií budou na summitu prosazovat, aby státy eurozóny pod hrozbou sankcí MUSELY dodržovat rozpočtovou disciplínu (na rozdíl od dosavadního nezávazného Paktu stability a růstu).

Aby se finance zemí udržely v mantinelech (schodek 3 % a dluh do 60 % HDP), měla by Evropská komise navíc získat právo veta nad národními rozpočty.

U zemí, které čerpají pomoc a neplní závazky, by měla mít toto právo i nad úsporami a reformami. Do svých ústav by také státy musely včlenit dluhovou brzdu - střednědobý závazek vyrovnaných rozpočtů.

Německo s Francií podle všeho chtějí změny unijních smluv pro všech 27 členů celé EU do konce března 2012. Pokud se ale celá EU neshodne, země eurozóny by zřejmě vytvořily jakousi obdobu dobrovolného "rozpočtového Schengenu" bez nutnosti měnit unijní smlouvy.

Pro a proti

Proti: Politici teď řeší akutní problémy finančního polosvěta. Mohou přitom podcenit varovný hlas ulice. Voliči v zadlužených státech na jihu Evropy občas vnímají pomoc EU jako diktát, zatímco na disciplinovaném severu zase jako okrádání tamního daňového poplatníka.

Postoupením dosud výsostně národních rozpočtových pravomocí do Bruselu vznikne dvourychlostní Evropa, což může tyto nálady přiživit a zadělat tak na politické pnutí, které by časem mohlo vést i k jejímu rozpadu. Podobně to vidí třeba komentátor Financial Times Gideon Rachman nebo konzervativní politolog Alexander Tomský.

Británie, která eurem neplatí, už ústy premiéra Davida Camerona řekla, že nepodepíše nic, co by ohrozilo její zájmy finančního centra Evropy a brány jejího jednotného trhu.

Pro: Vznik "fiskálního svazku" je však zřejmě nutnou podmínkou k tomu, aby se do záchrany eura naplno pustila ECB tištěním peněz. A to je zase zřejmě jediná věc, která dokáže zastavit bezprostředně hrozící rozvrat eura s následnou hospodářskou depresí. Což je důvod, proč si to přejí skoro všichni - od bankéřů po politiky v USA a Číně.

2. NOVÝ EUROVAL

Sarkozy a Merkelová před summitem EU
Sarkozy a Merkelová před summitem EU | Foto: Reuters

Dočasný záchranný fond EFSF měl původně kapacitu 440 miliard eur, po záchraně Řecka, Irska a Portugalska má ale k dispozici už jen něco přes 260 miliard eur. Itálie si příští tři roky potřebuje vypůjčit přes 500 miliard eur. Na záchranu eura už tedy "ochranný val" EFSF nestačí.

To by měl napravit trvalý a vylepšený záchranný fond známý jako ESM s kapacitou 500 miliard eur.

ESM měl nahradit EFSF až v polovině roku 2013. Teď se ale uvažuje o tom, že začne fungovat o rok dřív - v červnu 2012. EFSF tím neskončí, jak bylo plánováno, ale pojede dál.

ESM nebude mít všechny své dohodnuté peníze připraveny hned, kombinací s penězi od EFSF a pravděpodobně i od Mezinárodního měnového fondu může mít ale v polovině příštího roku "kombinovaný" euroval připraveno okamžitě celkem až 600 miliard "nových" eur, napsaly v úterý Financial Times.

Pro a proti

Proti: Euroval má například podle analytičky Bethany McLeanové zásadní konstrukční vadu. Tím, že má od svého vzniku rating AAA, dají investoři raději peníze do jeho dluhopisů, než řekněme do italských. Itálii tak EFSF přímo konkuruje a už jeho samotná existence jí dluh prodražuje. Val má tedy tendenci polykat stále víc zemí a je přitom tím slabší, čím víc jich zachrání. Podle McLeanové má tuto vadu i ESM.

Pro: Burzy v úterý na zprávu o navýšení ochranného valu reagovaly růstem. To by mohla být známka, že by investory mohla jeho výše uklidnit. Ti by pak opět začali investovat do dluhopisů zemí jako Itálie a Španělsko, což by odvrátilo číhající hrozbu jejich eventuálního bankrotu. Na druhou stranu nadšení trhů při podobných příležitostech dosud zase vždycky rychle splasklo.

3. TIŠTĚNÍ PENĚZ

ESM má být navržen jako mezinárodní instituce na způsob MMF nebo Evropské investiční banky. Tím by získal možnost, kterou dnes EFSF nemá - totiž půjčovat si nově "tištěná" eura od ECB.

Jak bylo řečeno, podle ekonomů to je dnes už jediná možnost, jak zkázu eura odvrátit. ECB si však přísně hlídá svou nezávislost a politici jí to nemohou přikázat.

Prezident ECB Mario Draghi sice tištění peněz a masivní odkupy dluhopisů přímo neslíbil. Opakovaně však naznačil, že je připraven jednat razantněji, pokud se eurozóna dohodne na "fiskálním svazku" neboli rozpočtové unii.

Pro a proti

Proti: Tištění peněz může vést k růstu cen. Odmítá ho proto hlavně Německo, protože pamatuje, jak ve 30. letech vedlo k hyperinflaci a nezaměstnanosti. Inflace je teď o procento výš, než je cíl ECB. Draghi ale naznačil, že zpomalující ekonomika potlačí ceny dolů.

Pro: Dnes ECB utrácí za dluhopisy postižených zemí jednotky miliard týdně - tedy jen tolik, aby zejména úroky Španělska a Itálie nevylétly "skrz střechu". Kdyby ale začala tisknout peníze skutečně ve velkém, zaplavila by jimi trh s národními dluhopisy a splácení dluhu dotčených zemí by tím výrazně zlevnilo. Ulevilo by se bankám, které jsou věřiteli vlád, začaly by víc půjčovat firmám a ekonomika by se mohla znovu rozjet.

Když před časem začal tisknout dolary americký FED, zprvu se zdálo, že tím ekonomice moc nepomohl. Teď ale americké hospodářství vykazuje známky oživení, zatímco Evropa čelí hrozbě návratu recese.

4. EUROBONDY

Foto: Aktuálně.cz

Osud společných evropských dluhopisů - tzv. eurobondů - byl ještě ve středu pořád nejasný.

Společně vydávané dluhopisy členů eurozóny mohou mít několik podob. Verze zcela sdílených dluhopisů by těm nejzadluženějším půjčky hodně zlevnila, zatímco těm bohatým by je trochu zdražila.

I proto na své pondělní společné schůzce německá kancléřka a francouzský prezident tento nápad zamítli. Podle materiálu, který ve středu unikl do médií, s ním však nadále počítá návrh prezidenta EU.

Pro a proti

Proti: Rozpočtově vzorné země severu se obávají, že by prostřednictvím společných dluhopisů vzaly na svůj hřbet splátky dluhů zhýralého jihu. Bohatství severu by tak proudilo na jih a měnová unie by se tak změnila v transferovou. Všichni populističtí politici by tím dostali vzkaz, že za dluhy se neplatí, což je velké morální riziko.

Podle mnohých komentářů si už ale Evropa toto váhání nemůže dovolit. "Strach z morálního rizika znamená míň teď, když se země periférie zavázaly k úsporám a reformám," napsal The Economist.

Pro: Jedna varianta eurobondů představuje podle týdeníku The Economist slibnou metodu, jak snížit celkový dluh eurozóny. Paradoxně přitom pochází z pera německé obdoby našeho vládního týmu NERV. Na společné dluhopisy by se převedl jen ten dluh zemí, který přesahuje 60 % HDP. Státy by na jeho splácení vyčlenily část daní a za 25 let by byl dluh umořen.

To ale Německo oficiálně odmítlo.


 

Právě se děje

před 20 minutami

Ministerstvo životního prostředí odmítá kritiku, že fond nepočítá se stavbou solárů na brownfieldech

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá, sdělil resort.

Svaz moderní energetiky na to reagoval slovy, že i přes to, co říká nyní ministerstvo, je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude. 

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Při explozích bomb na tržišti v Afghánistánu zemřlo 14 lidí

Dva výbuchy na tržišti v afghánské provincii Bámján zabily nejméně 14 lidí a dalších 45 zranily. Informovala o tom s odvoláním na místní policii agentura Reuters. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Nálož vybuchla před hlavní tržnicí ve městě Bámján ve středním Afghánistánu. Mezi oběťmi jsou dva dopravní policisté, zbytek jsou civilisté, řekl šéf provinční policie Zabardast Safaj. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Hnutí Tálibán uvedlo, že za výbuchy nestojí.

Další zprávy