Země předpokládala, že od roku 2008 zařadí svou měnu do režimu směnných kurzů ERM-II, což je předstupeň zavedení eura. V tomto režimu by měna setrvala po dobu dvou let před faktickým přechodem na euro.

Přesné datum přijetí jednotné měny nemá ani Česká republika.

O tomto kroku se mezi analytiky spekulovalo, protože Tallinn na problémy s inflací několikrát upozornil. Před zavedením eura musí kandidátská země splňovat takzvaná maastrichtská kritéria, k nimž patří také přijatelná míra inflace.

"Vláda na dnešní schůzi zvážila změny plánů na zavedení eura a schválila návrh ministerstva financí nestanovit pevné datum přijetí," uvedlo estonské ministerstvo financí ve zprávě, z níž citovala agentura Reuters.

Schůze vlády se zúčastnil i guvernér centrální banky Andres Lipstok, který označil rozhodnutí kabinetu za vhodné.

V Česku se v souvislosti s přijetím eura uvažovalo o roku 2010, vláda ale později uznala, že vzhledem ke stavu některých ekonomických ukazatelů není takový termín reálný. Problémem jsou hlavně veřejné finance. Analytici nyní předpokládají, že Češi by mohli platit eurem nejdříve v roce 2012.

Splnění maastrichtských kritérií z hlediska míry inflace zůstává jedním z nejtěžších úkolů, kterým Estonsko čelí. Jeho ekonomika sice vykazuje rychlý růst právě za cenu vysokého růstu hladiny spotřebitelských cen. To ale nelze v eurozóně tolerovat, protože nízký růst cen je jedním ze základních předpokladů stability eura.

Centrální banka upozorňuje, že přípravy na zavedení eura bude zřejmě dál komplikovat silná domácí poptávka. A ministerstvo financí je v zásadě téhož názoru. Centrální banka začátkem listopadu zvýšila odhad míry inflace na konec letošního roku na 4,4 procenta, zatímco v jarní předpovědi počítala s inflací 3,6 procenta.