Šanghaj - V čínské Šanghaji byla v neděli oficiálně otevřena nová zóna volného obchodu.
Rozprostírá se na takřka 29 kilometrech čtverečních a podle státních médií už Peking vydal povolení několika desítkám čínských a zahraničních podniků, které mohou v sektoru působit.
Zvláštní hospodářský sektor je považován za laboratoř reforem, které druhá největší ekonomika světa chystá a zároveň i potřebuje.
"Vytvoření šanghajské zóny volného obchodu je významným krokem k tomu, aby se Čína přizpůsobila novým trendům ve světové ekonomice i obchodu," řekl čínský ministr obchodu Čchen Te-ming, který se zúčastnil slavnostního otevření zóny. Tu označil za "experimentální pole" pro hospodářské reformy a podporu celostátního hospodářského vývoje.
Ekonomická laboratoř
V zóně volného obchodu se připravují také experimenty s konvertibilitou čínského jüanu, kdy by měl úrokové sazby určovat trh a ne jako doposud státní úřady. Právě výjimečné hospodářské postavení zóny má umožnit ověření reforem před jejich zavedením ve zbytku země.
Agentura Nová Čína připomněla, že čínská vláda se v zóně chystá zavést rozsáhlé tržní reformy. Peking o tomto záměru informoval již dříve, termín zavádění reforem ale neupřesnil. Neočekává se však, že by ke změnám došlo ještě letos.
Podle agentury Reuters, která cituje nejmenovaného šanghajského představitele, budou v zóně platit zjednodušené podmínky pro přeshraniční investice. Z toho by měli těžit nejen zahraniční a čínské firmy, ale také samotní Číňané.
Omezení internetové cenzury?
Zahraniční média v souvislosti s otevřením zvláštního hospodářského prostoru informovala, že kromě ekonomických či kulturních svobod bude v oblasti rozsáhle omezena cenzura internetu. Vládní zpráva se o tom ale nezmiňuje, pouze uvádí, že tam bude možné nabízet zahraničním společnostem "specializované telekomunikační služby".
V praxi by to znamenalo například volný přístup na internetové sociální sítě, jako jsou Facebook či Twitter, jak ostatně již tento týden napsal server Daily Telegraph s tím, že se tamější uživatelé dostanou i na webové stránky listu The New York Times.
"Abychom povzbudili zahraniční společnosti k investicím a umožnili cizincům šťastně žít a pracovat v zóně volného obchodu, musíme přemýšlet o tom, jak bychom jim umožnili, aby se tu cítili jako doma," řekl nejmenovaný zdroj z čínské vlády.
"Pokud se nebudou moci dostat na Facebook nebo si přečíst The New York Times, budou přirozeně uvažovat, čím je zóna volného obchodu mimořádná a čím se liší od zbytku Číny," dodal týž zdroj.
Povolení k podnikání v zóně již získalo 36 firem, včetně 11 domácích a zahraničních finančních institucí. Ty budou v zóně podléhat volnějším pravidlům, zahraniční banky budou například moci vydávat dluhopisy na domácím trhu.
Nová zóna volného obchodu v Šanghaji zahrnuje mimo jiné přístav, letiště Pchu-tung a celní skladiště. Šanghajské úřady mají v úmyslu zónu v budoucnu rozšířit na celou čtvrť Pchu-tung.
Kdo bude další?
Ve šlépějích Šanghaje by se ráda vydala i další čínská města. Jihočínský Kuang-tung a Tchien-ťin na východě země se k tomu už snaží od vlády získat souhlas.
Mnozí investoři doufají, že šanghajská zóna přiláká nové investice a odstartuje vlnu nových výdajů na infrastrukturu. Skeptici však poukazují na podobný projekt, který loni odstartoval nedaleko čínského města Šenčen a který zatím nenaplnil očekávání.
Stefan Sack z Evropské obchodní komory v Číně uvedl, že nová zóna ukazuje zájem čínské vlády o reformy. Samotná šanghajská zóna ale podle něj způsob podnikání v Číně nezmění.
Oficiálním cílem čínské vlády pro letošní rok je dosáhnout růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 7,5 procenta. To je sice na světové poměry působivá expanze, pro Čínu by to ale znamenalo nejpomalejší tempo růstu za posledních 23 let. Loni HDP Číny vzrostl o 7,8 procenta, což bylo nejméně od roku 1999.
Slabý růst v Číně by mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa. Čína je totiž v posledních letech hlavním motorem růstu světové ekonomiky a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží.
