Praha - Silvestrovské veselí bude mít letos v Evropské unii zvlášť příjemný nádech především pro občany Bulharska a Rumunska. Půlnoční ohňostroje totiž nejen odstartují začátek nového roku, ale zároveň ukončí restrikce, jež na svých pracovních trzích uplatňuje vůči obyvatelům těchto dvou balkánských zemí posledních devět členských států EU.
Když obě ekonomicky slabé země do unie v roce 2007 vstupovaly, využilo osm z tehdejších členů právo omezit práci na svém území občanům nově vstupujících zemí. Byly to Belgie, Británie, Francie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Německo a Rakousko. K nim se v roce 2011 smělo kvůli vážnému narušení trhu práce přidat Španělsko, kam už migroval zhruba milion Rumunů.
Osmičku států vedly k ochraně pracovních trhů obavy, jež ve starých členských zemích panovaly už v roce 2004, když se do unie začlenila skupina deseti nováčků, včetně Česka a Slovenska. Strach, že lidé z podstatně chudších sousedů ze střední a východní Evropy zdecimují jejich pracovní trhy, přiměl tehdejší členy - kromě Británie, Irska a Švédska - k zavedení restrikcí. Záhy se ale ukázalo, že se žádné migrační cunami nekoná, a tak omezení postupně padala. Jen Německo a Rakousko tato opatření uplatňovala po celou maximální možnou dobu sedmi let.
Británie zvažuje roční limit
Od 1. ledna 2014 tedy Bulhaři a Rumuni budou moci pracovat v kterékoli členské zemi Evropské unie na základě svobody pohybu pracovních sil, což je jedno ze základních práv evropských občanů. Avšak zatímco ve většině z devíti států uplatňujících restrikce berou konec opatření více méně věcně, velké obavy panují v Británii. Londýn v roce 2004 žádná omezení pro vstupující země nezavedl a následný příliv migrantů a s tím spojené problémy Brity zaskočily. Nechtějí proto, aby se nepříjemná zkušenost nyní opakovala.
Od propuknutí krize před pěti lety je v Británii přistěhovalectví kvůli volbám horkým politickým tématem. Imigraci opakovaně kritizují především pravicové listy, které se často zaměřují na zneužívání sociálních dávek a na zločinnost mezi přistěhovalci. Britská vláda proto minulý týden narychlo zpřísnila podmínky pro pobírání sociálních dávek a ministerstvo vnitra dokonce zvažovalo zavedení limitu pro přistěhovalce ze zemí EU na 75 000 lidí ročně.
Premiér David Cameron v listopadu také řekl, že se bude snažit omezit stěhování obyvatel chudších států unie do států bohatších s poukazem na to, že členství v EU poskytuje pouze právo na svobodu pohybu. Tato interpretace ovšem vyvolala ostrou výtku ze strany Evropské komise.
Ne všichni britští politici s Cameronovou migrační politikou souhlasí. Dokonce vicepremiér Nick Clegg, jehož Liberální demokraté se podílejí na vládě s Cameronovými konzervativci, upozornil, že omezení počtu imigrantů sice může být politicky populární, ale poškodí ekonomiku.
Nejvíce lákají Francie a Německo
Bulharsko má přes sedm milionů obyvatel, z nichž více než 40 procent je ve věku 25 až 54 let. Nezaměstnanost v říjnu dosahovala 13,2 procenta. Ekonomika rychle rostla v letech 2004 až 2008 s ročním zvyšováním HDP o šest procent. Pozitivní vývoj ale překazila finanční krize, výkon ekonomiky klesl v roce 2009 o pět procent. V roce 2012 hospodářství zaznamenalo mírný růst zhruba o procento. Domácí média odhadují, že Bulhaři zamíří především do Francie, Rakouska a Německa; Británie je až na čtvrtém místě.
Rumunsko má obyvatel téměř 22 milionů, na 45 procent je ve věku 25-54 let. Nezaměstnanost v říjnu činila 7,3 procenta. Podobně jako u Bulharska zemi po obdobích silného růstu (ovšem poznamenaného inflačním tlakem a chronickou korupcí) zasáhl v roce 2009 vinou finanční krize sedmiprocentní propad HDP. Kolapsu zabránil záchranný balík Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, ale v roce 2012 ekonomický růst nepřekročil jedno procento.
Podle některých odhadů by po skončení restrikcí mohlo nejvíc Rumunů zamířit do Itálie a Španělska, kde už žije v každé této zemi milion jejich krajanů. Nedávný průzkum ale ukázal pokles zájmu o tyto státy. Atraktivnější je nyní Německo, a to díky stabilní ekonomice, a na druhém místě Británie.
