Barcelona - Španělský region Katalánsko nemá na splácení dluhů a požádá proto centrální španělskou vládu o naléhavou pomoc ve výši pět miliard eur. V úterý o tom informoval server FT.com.
Podtrhuje tak napětí v eurozóně jen týden před tím, než Evropská centrální banka podle očekávání představí detaily obnoveného programu na odkup vládních dluhopisů jižní periférie měnové unie.
Katalánská ekonomika svým výkonem odpovídá Portugalsku a její dluh činí 42 miliard eur.
Tamní vláda v úterý oznámila, že požádá o peníze ze španělského vládního fondu na pomoc regionům. Finanční trhy už Katalánsku odmítají půjčovat a provincie se tak stane v pořadí druhým regionem, který o pomoc z vládního fondu o celkové kapacitě 18 miliard eur požádal.
Dejte nám peníze, jsou naše
Regionální vláda ale výměnou za pomoc nehodlá přijmout další opatření než ta, na kterých už se s Madridem dohodla. "Protože ty peníze jsou katalánské peníze," citoval FT.com zdůvodnění mluvčího katalánské vlády Francesca Homse.
Tento postoj hrozí vyostřit vztah s centrální španělskou vládou poté, co Katalánsko koncem července bojkotovalo společné setkání k ustavení regionálních rozpočtů.
Požadavek Katalánska přichází v době, kdy soukromé vklady ve španělských bankách poklesly nejrychlejším tempem od vzniku eura a kdy data potvrdila, že španělská ekonomika mezi dubnem a červencem klesala už třetí kvartál v řadě.
Jde o první záblesky před očekávanými bouřlivými událostmi v září. Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi dokonce kvůli "těžkému pracovnímu vytížení předpokládanému v příštích několika dnech" odřekl svůj plánovaný projev na tradičním setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. Ve čtvrtek bude ECB zasedat ve Frankfurtu.
Také další členové rady ECB, kterou tvoří centrální bankéři zemí eura, svou cestu do amerického Wyomingu odřekli. ECB očekává, že na podrobnostech nového kola programu na odkup vládních dluhopisů se dohodnou do 6. září. "Podle lidí obeznámených s diskusemi však panují rostoucí pochyby, zda je to možné," uvedl FT.com.
Španělsko zváží pomoc od EU
Španělský premiér Mariano Rajoy mezitím prohlásil, že jeho vláda v zájmu snížení nákladů na obsluhu dluhu zváží požadavek na plnou evropskou záchranu, což je něco, co Španělsko dlouho odmítalo. Po setkání s presidentem EU Hermanem Van Rompuyem Rajoy zopakoval, že udělá to nejlepší v zájmu Španělů, že však zatím žádné rozhodnutí o záchraně nepadlo.
"O záchraně neprobíhají žádná jednání, protože vláda o ni nepožádala," řekl Rajoy. Na adresu Katalánska prohlásil, že "mu vláda pomůže, jako mu pomohla už dříve."
V úterý Madrid na aukci prodal krátkodobé tříměsíční dluhopisy za 3,6 miliard eur, přičemž úroky na ně klesly nejníže od letošního května. Rajoy ale přesto zdůraznil, že výnosy na dluhopisech, které se stoupající nedůvěrou investorů rostou, jsou podle něj "nepřijatelně vysoko a neodpovídají základům španělské ekonomiky."
Španělské dluhopisy zlevnily poté, co Mario Draghi prohlásil, že udělá cokoliv, aby zachránil euro a naznačil možnost, že ECB opět vstoupí na krátkodobější dluhopisové trhy pod podmínkou, že země, jejíž dluh ECB nakoupí, přistoupí na nové úsporné podmínky.
Vklady klesají, napětí roste
Napětí panující kolem rozsahu krize ve Španělsku podtrhla skutečnost, že vklady firem a domácností do španělských bank klesly v červenci o 4,7 procenta na 1,5 bilionu eur. Trend poklesu vkladů, který začal vloni v půli roku, tak zrychlil a vklady jsou na úrovni z krizového roku 2008.
Opadá také chuť španělských bank nakupovat dluh své vlády. Španělské dluhopisy v jejich držení tak v červenci poklesly o 7,6 miliardy eur. To ukazuje na odeznívající účinek tříletých půjček, kterými ECB na přelomu roku poskytla bankám ve dvou vlnách celkem přes bilion dolarů. Italské a španělské banky půjček využily k nákupu dluhopisů svých zemí a snížily tak úrok, který musely vlády platit.
