Brusel - Ministři financí eurozóny podpořili zdvojnásobení výpůjční kapacity budoucího evropského záchranného fondu.

Stávající "improvizovaný" záchranný mechanismus dohodnutý vloni na jaře během eskalující řecké krize má totiž od roku 2013 nahradit stálý Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism, ESM). 

Celková kapacita mechanismu bude dosahovat 500 miliard eur. V pondělí večer to prohlásil lucemburský premiér a šéf sedmnácti zemí používajících euro - tzv Eurogroup - Jean-Claude Juncker.

Po prvním dni jednání skupiny, které má skončit v úterý, Juncker novinářům sdělil, že tato částka by podle něj měla dostačovat k uklidnění trhů. Ty totiž po krátkém "oddychovém čase" na přelomu roku opět začaly cítit nervozitu především nad schopností Řecka splatit své dluhy a nad úkolem, který v podobě ozdravení bankovního sektoru, čeká na Španělsko.

Navýšení ano, uvolnění ne

Nominálně sice mechanismus ESM má kapacitu 440 miliard eur, ve skutečnosti je však jeho „výkonná" Výpůjční kapacita jen kolem 250 miliard eur. Velká část peněz totiž ve fondu musí zůstat jako záruky.

Podrobnosti o tom, jak konkrétně chce eurozóna tak velkou sumu do mechanismu získat, však zatím známy nejsou, podle serveru EUobserver o tom bude rozhodnuto v nejbližších týdnech. Konečným termínem je 25. březen, kdy se koná summit premiérů a prezidentů EU.

Další schůzky ministrů financí eurozóny jsou naplánovány na 11. a možná i 21. března . Už teď se ale strážci pokladen států Eurogroup shodli, že velikost ESM bude přehodnocena každé dva roky.

Trhy a některými státy očekávané uvolnění podmínek, za kterých fond bude půjčovat, se ale zřejmě konat nebude.

"To jsou špatné zprávy především pro Iry, kteří si od fondu půjčují a mají nyní těsně před volbami do parlamentu. Jedním z ústředních témat kampaně je přitom to, jak se vyrovnat s lichvářským úrokem, který musí záchrannému fondu unie platit," shrnul věc ekonom ČSOB Jan Čermák.

"Studená sprška" podle něj přišla pro předlužené země unie také z Frankfurtu, když Evropská centrální banky sice oficiálně podpořila současná jednání ministrů financí, avšak na myšlenku vydávání společných eurobondů zemí Evropské měnové unie se příliš nadšeně netváří.

Blíží se vlna ekonomického sjednocení EU?

Možná nejdůležitější zpráva tak nakonec leží jinde. Fakt, že na zvýšení kapacity fondu kývlo i největší přispěvatel záchrany Německo, podle komentátorů znamená, že německý požadavek "něco za něco" ve prospěch hlubších ekonomických reforem eurospolku a celé EU si získává podporu.

Dosud oficiálně platný ESM vypadá takto:

Premiér Juncker naznačil podle EUobserveru v pondělí alespoň tolik, že bude ještě potřeba diskuse k „zajištění robustního dohledu nad výdajovými rozhodnutími členských států."

Německo teď spolu s Francií tlačí na Eurogroup, aby přijala jejich pakt konkurenceschopnosti, který mimo jiné počítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu, zrušením indexace mezd, sjednocením firemní daně nebo zakotvení limitů rozpočtových schodků do ústav členských zemí.