Atomové dilema řeší i Němci. Čeká jádro renesance?

Dominik Jandl
16. 7. 2008 22:30
SRN je na jádru závislá, přehodnotí jeho odstavení?
Archivní snímek
Archivní snímek | Foto: Ludvík Hradilek

Berlín - Atomová energie a její budoucnost není aktuálním tématem jen v České republice. Téma je žhavé, byť to v médiích není tak znát, i v sousedním Německu.

Spor o jadernou energii zatím potichu bobtná i uvnitř velké koalice. Sociální demokracie (SPD) trvá na dodržení zákazu výstavby nových elektráren a zároveň dodržení termínů zavření těch starých.

Stranu k tomu váže ujednání se zelenými, které rudozelená koalice schválila v roce 2000. Sociální demokraté nadto chtějí tento zákaz umocnit pomocí ústavního zákona.

Naproti tomu Křesťansko-demokratická unie (CDU) si je vědoma svízelnosti vývoje energetického trhu a o prodloužení životnosti jaderných elektráren hovoří jako o nutnosti. Možnost vsazení zákazu do ústavy pak vidí jako čirou utopii.

"V ústavě jde o nejzákladnější záležitosti. Nemůžeme v ní přeci ustanovit, jak budeme vyrábět elektřinu," odmítl tuto možnost generální sekretář CDU Donald Pofalla.

Jádro vyrábí čtvrtinu elektřiny, bez něj to nejde

V posledních letech má jádro 12procentní podíl na celkovém množství vyrobené energie ve Spolkové republice. Ještě vyšší podíl jádro má, pokud se bere v potaz jen výroba elektřiny.

Odstavená jaderná elektrárna Obrigenheim
Odstavená jaderná elektrárna Obrigenheim | Foto: Wikipedia

V současných 17 fungujících elektrárnách se vyrobí plných 25 procent elektřiny z celkového množství vyrobeného v Německu.
Dohoda o ukončení provozu jaderných elektráren v Německu nestanovuje přesné datum, dokdy mají být elektrárny odstaveny. Datum se odvíjí od stáří jednotlivých elektráren.

Ve schváleném plánu z roku 2000 je každé elektrárně připsán objem elektrické energie, kterou mají během svého života do sítě dodat. Celkem se jedná o 2600 terawatthodin, což je množství, které by Německu stačilo k plnému pokrytí na pět let.

Průměrná životnost jedné elektrárny je 32 let. Z původních 19 funkčních elektráren tak jsou již dvě - Obrigheim a Stade - zcela odstaveny. Neckarwestheim 2, nejmladší z nich, pak podle rudozelené dohody bude do sítě dodávat elektřinu do roku 2021.

Počty funkčních jaderných bloků v zemích Evropy

  • Francie - 59*)
  • V. Británie - 19
  • Německo - 17
  • Ukrajina - 15
  • Švédsko - 10
  • Belgie - 7
  • ČR - 6

Zdroj: Stern.de

*) Jeden blok je ve výstavbě

Právě toto datum se pomalu stává jablkem sváru. Křesťanští demokraté totiž počítají s tím, že se do tohoto roku nepodaří najít a uvést do provozu dostatek obnovitelných zdrojů, které by dokázaly jaderné elektrárny vykompenzovat.

Hodlají je tedy využít jako "přemostění" do doby, kdy budou k dispozici nové ekologické technologie, které budou dostatečně účinné.

Zatímco špičky CDU zatím úvahy o stavbě nových zásadně odmítají, uvnitř strany se začíná šířit jiný názor. Ministr hospodářství Šlesvicka-Holštýnska Werner Marnette i Erwin Huber, šéf CSU - bratrské strany CDU v Bavorsku, Erwin Huber se již pro výstavbu nových elektráren vyslovili veřejně.

Atom ekologický či neekologický?

Oč méně se zatím na téma "atom" diskutuje na politické scéně, o to žhavěji jej řeší němečtí odborníci. Ti se přou zejména o to, jestli se jádro může počítat mezi ekologické zdroje elektřiny.

Zastáncem atomu je například Wolfgang Gerrik, který se zabývá problematikou energetiky a klimatické politiky na institutu v německém Wuppertalu.

Jaderná elektrárna Neckerwestheim 2 má dodávat elektřinu ze všch atomových elektráren v Německu nejdéle - do roku 2021
Jaderná elektrárna Neckerwestheim 2 má dodávat elektřinu ze všch atomových elektráren v Německu nejdéle - do roku 2021 | Foto: Wkipedia Commons

"Na jednu kilowatthodinu elektřiny vyrobené z jádra připadá 32 gramů oxidu uhličitého, zatímco při výrobě stejného množství elektřiny z hnědého uhlí elektrárna průměrně vyprodukuje zhruba jeden kilogram CO2," řekl Gerrik německému serveru Stern.

Jeho slova potvrzuje a ještě stupňuje jeho kolega Alfred Voß z Institutu pro energetický průmysl ve Stuttgartu. Ten považuje jádro za ekologicky čistý zdroj na úrovni větrných a solárních elektráren.

Oba však dávají za pravdu CDU v tom, že se Německo bez jádra neobejde při přestavbě struktury energetických zdrojů.
Úplný konec jaderných elektráren ale Voß připustit nehodlá. "Podle našich studií rostou obnovitelné zdroje v Německu příliš pomalu na to, aby jádro nahradily. O úplném nahrazení nemůže být řeč," vyjádřil se Voß.

Jeho stoupenci pak dodávají, že se Německo bez atomových elektráren stane příliš závislým na dovozu energie. Stále silnějším argumentem je také izolace země. V jiných zemích totiž v současnosti vzniká vícero projektů nových elektráren.

Související:

 

Právě se děje

Další zprávy