Praha - V Česku by mohla v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů. Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. Vyplývá to ze studie ministerstva práce Iniciativa práce 4.0.
Resort připravil plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, účtů pracovní doby, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání.
"Záměrem je využít procesy informatizace a kybernetizace jako příležitost k rozvoji společnosti, nikoliv jako její ohrožení," uvádí studie. Podle ní v příštích letech některé profese zaniknou a nové vzniknou, a to hlavně ve službách. Autoři podotýkají, že vymýšlení a realizace originálních řešení a vnímavost, vyjednávání a péče o ostatní jsou zatím stroji nenahraditelné.
U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic. Zaniknout by mohlo asi 408 tisíc či 420 tisíc postů. V roce 2029 by v Česku mohlo tak být asi 3,9 milionu pracovních míst. Podle studie úřadu vlády by na pět ohrožených pozic mohly připadnout dvě nové. Počet pracovníků v zemi bude záviset na demografickém vývoji, migraci, vzdělávání či věku odchodu do penze. Pracovních sil by mohlo o 400 tisíc ubýt.
"Úbytek pracovních míst bude téměř stejný, nebo jen o něco málo vyšší, než je očekávaný úbytek pracovních sil," uvádí ministerstvo.
O změnách na pracovním trhu jednaly na konci března společně česká a slovenská tripartita. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že ČR musí kvůli digitalizaci a robotizaci nabídnout dobrou infrastrukturu a kvalifikované síly, aby cizí firmy nepřesunuly výrobu zpět do mateřských zemí. Například 82 procent pracovníků v automobilovém průmyslu v ČR pracuje u zahraničních firem, v odvětví informací a komunikací je to 51 procent a ve zpracovatelském průmyslu 46 procent.
Podle ministerstva práce bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. Podle studie by to mělo v ČR být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů. Autoři studie podotýkají, že na rozvoj služeb bude třeba víc peněz nejen ze státního rozpočtu, ale i z odvodů.
Současně by se měla podle ministerstva zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou. Podpora by měla směřovat i do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří. Pracovník by na ně mohl získat podle plánu grant, zvýhodněnou půjčku či daňové odpisy. Svou práci by mohl nabízet více zaměstnavatelům.
Rozšířit by se měla nabídka dalšího vzdělávání. Na ně by se mohly zavést například daňové úlevy, volna či poukázky. Studie zmiňuje "finanční stimuly" pro zaměstnavatele, aby dál vzdělávali i pracovníky s nižší kvalifikací. V budoucnu by mohl vzniknout fond na podporu dalšího vzdělávání, do něhož by přispíval stát i zaměstnavatelé.
Plán opatření do roku 2020, který ministerstvo připravilo, počítá i s analýzou možnosti zkrácení pracovní doby v určitém období života. Mezi návrhy jsou třeba účty pracovní doby. Pracovník by na ně "ukládal" přesčasy a nevyčerpané dovolené. Po několika letech by si mohl několikaměsíční volno vybrat na další studium, péči o blízké, odpočinek či předčasnou penzi.
Do zákona by se brzy mohlo dostat také právo na nedostupnost, tedy na nezvedání mobilu a neodpovídání na e-maily ve volném čase. Vzniknout by měl i návrh řešení výpadků daní a odvodů kvůli úbytku míst. Po jednání tripartit se mluvilo třeba o placení odvodů za robota.
