Studie podle agentury DPA tvrdí, že při využití kurzarbeitu bude propad výkonu německé ekonomiky asi o 45 procent mírnější než v případě scénáře bez kurzarbeitu. To podle šéfa sdružení Bertrama Brossardta "působivě dokládá účinnost kurzarbeitu".
Brossard uvedl, že systém kurzarbeitu se osvědčil už během globální finanční krize a že se osvědčí i během krize koronavirové. Dodal, že rozhodujícím pozitivním efektem kurzarbeitu bude rychlejší obnovení produkce po skončení krize. Podniky si totiž zachovají své zaměstnance, zatímco v zemích bez kurzarbeitu je budou muset znovu přijímat.
"To stojí nejen čas, ale i mnoho peněz," upozornil Brossard. Kurzarbeit podle něj rovněž podporuje likviditu podniků a snižuje riziko insolvence a je nezbytný pro zabezpečení zaměstnanosti.
V České republice bude stát v rámci kurzarbeitu vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do 39 000 korun. U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 000 korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Příspěvky bude poskytovat ministerstvo práce z programu Antivirus.