Praha - Stát v minulosti zaplatil téměř 150 milionů korun za zhruba 2000 nevyužitých softwarových licencí, které slouží k fungování informačního systému Státní pokladny. Poslancům z kontrolního výboru to sdělilo ministerstvo financí.
Předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM) ale na dnešním jednání výboru řekl, že se mu tato částka nezdá a odhadl náklady na 200 milionů korun. Na nevyužité licence poukazoval výbor i v minulosti.
"Na začátku projektu, ještě za pana ministra (Miroslava) Kalouska, se nakoupilo nějakých 6000 licencí, z toho 2000 jsou doposud nevyužité, byť před čtyřmi pěti lety nám ministři slibovali, že budou využity," řekl Koníček ČTK.
Třetina licencí zůstala nevyužitá
Ministerstvo poslancům na jejich žádost sdělilo, že má celkem 2043 nevyužitých licencí a zaplatilo za ně 149,5 milionu korun. Celkem pořídilo ministerstvo financí kolem 6000 licencí. Koníček ale uvedl, že pokud byla celková cena licencí přes 600 milionů korun a třetina z nich je nevyužitá, tak trojčlenkou mu vychází částka kolem 200 milionů korun.
Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová připustila, že vzhledem k celkovým nákladům na projekt Státní pokladny by si poslanci zasloužili podrobnější informaci. Ohradila se ale proti tomu, že by ministerstvo poslancům poskytovalo lživé nebo neúplné informace. Stát podle ní musí dodržovat podmínky licenční smlouvy s dodavatelem softwaru firmou SAP. Uvedla také, že stát se s firmou snaží o podmínkách vyjednávat.
Kvůli vzniklé škodě podalo ministerstvo v minulosti trestní oznámení a finanční úřad mu vyměřil pokutu zhruba 227 milionů korun. Hornochová poznamenala, že náměstek ministerstva financí Lukáš Wagenknecht, který má Státní pokladnu na starosti, o systému pronáší tvrdší komentáře než předseda výboru Koníček.
Kontrolní výbor požádal ministra financí o analýzu využití licencí a požádal ho také, aby se příštího jednání zúčastnil osobně. Výbor se projektem Státní pokladny zabývá od roku 2008 a v minulosti k němu přijal řadu často kritických usnesení. Poslancům vadilo například zpoždění projektu a rostoucí náklady. Projekt si podle MF dosud vyžádal 4,9 miliardy korun.
Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2013 uvedl, že celý systém měl podle původních předpokladů začít pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nemělo stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín uvedení do provozu se však postupně posunul o tři a půl roku a plánované výdaje vzrostly na dvojnásobek.
Mezi hlavní funkce Státní pokladny patří centralizace příjmů, řízení výdajů, řízení státních aktiv, řízení státního dluhu, finanční plánování a platební styk.
